Pavel Č. Lejhanec

Osobnosti Pardubicka o Východočeském divadle

Osobnosti Pardubicka o Východočeském divadle

...tentokrát Pavel Č. Lejhanec, majitel obchodu s klenoty a hodinkami v Pardubicích

Co pro Vás znamená pardubické divadlo?
Divadlo je jednou z pardubických dominant. Obdivuji se tomu, za jakých podmínek dokázali naši předkové divadlo postavit tak, že i po sto letech funguje pro město nesrovnatelně větší, na rozdíl od některých jiných staveb současných, které mnohdy nevyhovují již v době, kdy se dokončují.

Navštěvujete divadlo pravidelně?
Ano, od doby, kdy jsem si poprvé zakoupil předplatné, uplynulo již asi patnáct let.

Co Vás v poslední době na našem jevišti zaujalo?
My Fair Lady a v ní popelář v podání pana Rumpíka, s Komorní filharmonií pod taktovkou pana Svárovského.
Obecně se mi více líbí představení poetická, k zamyšlení, klasická.
Ze starších představení Divotvorný hrnec s vodníkem pana Němce, kdy jsem s napětím sledoval, jak si s rolí poradí, a on si poradil moc hezky, Romeo a Julie… a takhle se mi vybavuje celá řada krásných představení s výbornými hereckými výkony. Zde mne napadá, že je nespravedlivé vybírat nejoblíbenějšího herce, protože výsledek je ovlivněn postavou a v „malých rolích“ je často někdo neprávem přehlédnut.
Zhlédnu i představení, které mi není příjemným zážitkem pro svoji hrubost, agresivitu a vulgárnost, ale život/děj také takový může být, je nebo byl.
Čerstvým zážitkem je pro mne poslední premiéra Bláznivých nůžek, za kterou si uznání zaslouží ředitel divadla, pan Petr Dohnal, když ve své roli velice bystře zvládal reakce diváků. Myslím, že se potvrdilo, že pardubické divadlo má velmi pozorné publikum, a troufám si tvrdit, že tentokrát se museli bavit i herci.

Radek Smetana, Divadelní zpravodaj 11/2007