VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

5. prosinec 2014

Divadlo slaví 105. narozeniny!

Letos 11. prosince tomu bude přesně 105 let, kdy bylo slavnostně otevřeno Městské divadlo v Pardubicích.
V 80. letech 19. století, v době, kdy se zrodila myšlenka postavit v našem městě divadelní budovu, řadily se Pardubice se svými deseti tisíci obyvateli mezi velká města. Tehdy byl založen Spolek pro zřízení divadelního domu v Pardubicích, kterému se během tří let podařilo nashromáždit dostatek finančních prostředků, aby mohl zakoupit stavební pozemek (7. března 1884) a vypsat konkurz na stavbu divadla. Počáteční vlna euforie ale brzy opadla vlivem diskusí o tom, jak přesně by mělo divadlo vypadat – zda jej postavit samostatně, nebo zbudovat víceúčelový kulturní dům.
Základní kámen Městského divadla byl položen až 16. května 1907. Pardubice se v této době industriálního rozmachu prudce rozvíjely (pro představu: mezi lety 1880 a 1910 se počet pardubických obyvatel bezmála zdvojnásobil). Stavitel Josef Doller zahájil stavbu podle projektu architekta Antonína Balšánka. Na vzhledu moderní divadelní budovy se významně podílel také sochař českého symbolismu a secese Bohumil Kafka, autor sochy Genia na střeše budovy. Tvůrcem opony a vlysů na průčelí divadla byl akademický malíř František Urban.

Chrám jest dostavěn, nuž vstupte uměny!



V sobotu 11. prosince 1909, tedy po 29 letech od myšlenky zbudovat divadelní budovu, „byly splněny dlouholeté tužby přátel českého divadla“ a Městské divadlo se otevřelo veřejnosti.
„Přesně o 7. hodině ocitlo se nádherně vypravené hlediště v lesku. Čelná a čestná místa v lóžích byla vykázána representantům a vynikajícím osobnostem, mezi nimiž zvláštního půvabu dodávaly slavnostnímu vzhledu hlediště dámy ve vybraných úborech.“ (Samostatné směry, 18. 12. 1909)

  Plakát ke slavnostnímu otevření divadla

Na programu byla scénická báseň Poutník Karla Maška a historické aktovky z pardubických dějin Josefa Štolby, obojí v provedení pardubických ochotníků. Následující den patřil opeře v podání místních pěveckých sborů, a to Smetanově Hubičce, v níž exceloval profesionální zpěvák, tenorista Leon Geitler, jenž se později stal oporou pardubického souboru. (Neodpustím si perličku z dobového plakátu – na tuto premiéru bylo stanoveno zvýšené vstupné, nejluxusnější místa tehdy stála 12 Kč.) Od ledna 1910 se pardubické divadlo stalo domovskou scénou Divadla sdružených měst východočeských, které vedl zkušený divadelník Antonín Frýda. Ale o tom třeba zase někdy příště…
Anna Hlaváčková

Při pokládání základního kamene divadla se setkali Josef Štolba (vlevo v buřince) s architektem Antonínem Balšánkem (v cylindru) a stavitelem Kottenem (podává ruku Štolbovi)
Staveniště Městského divadla v roce 1907 v popředí s bouraným objektem
Na staveništi se již rýsuje budoucí hlavní vstupní schodiště, 1907
Městské divadlo v roce 1909