VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

MŮJ ÚČET
7. říjen 2015

Zavzpomínejte s námi na ty krásné šťastné časy

Jako první premiéru 106. divadelní sezóny uvede Východočeské divadlo absurdní grotesku Samuela Becketta Šťastné dny. „Hra byla napsána roku 1961 a vedle možná známějšího Čekání na Godota či Konce hry patří k základním divadelním dílům převážně francouzsky píšícího autora, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších dramatiků druhé poloviny 20. století. Přesto teprve nyní vstupuje jeho dílo vůbec poprvé také na jeviště Východočeského divadla,“ říká dramaturg divadla Zdeněk Janál.

Inscenaci do komorního prostoru Malé scény ve dvoře připravil mladý slovenský režisér Juraj Augustín, jenž se pardubickému publiku již představil režií scénického čtení hry Elfriede Jelinek Poutník.

„Beckettovy hry jsou mi blízké svou jednoduchostí. Zaměřují se na nejběžnější lidské problémy, emoce a situace. Tuto lidskost Beckett abstrahuje, destiluje a vytváří z ní krásná, groteskně smutná podobenství o životě obyčejných lidí. Na svět přivádí antihrdiny, běžné postavy ustrnulé ve svém rutinním světě. Osoby jako jsme my, které mají strach, jsou osamocené a potřebují lásku. My sami jsme přímým předobrazem Beckettových postav,“ rozporuje zažitou představu o Beckettově díle s nálepkou těžkého intelektuálního divadla režisér Juraj Augustín, jehož slova potvrzuje i dramaturg inscenace Jan Krupa: „Beckett sice píše experimentálním způsobem, ale pořád o nejzákladnějších lidských a mezilidských tématech – v našem případě o vztahu partnerů, kteří spolu žijí už moc dlouho.“

Diváci prožijí jeden obyčejný den Winnie a Willieho, kteří spolu žijí ve značně specifickém prostředí. Široko daleko kolem nich není zhola nic, a tak mají na světě jenom jeden druhého. Každodenní činnosti a spoustu času.

V moderní grotesce o životě, která bude mít premiéru 10. října, mají velké herecké příležitosti Zdena BittlováMartin Mejzlík. Inscenační tým dotváří ještě scénograf Ján Augustín, bratr režiséra, a kostýmní výtvarnice Anna Petříková.
Radek Smetana
Z. Bittlová, foto J. Vostárek