VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

25. květen 2018

Studijní cesta za anglickým divadlem

Účastnící studijní zájezdu na letišti v Londýně
Východočeské divadlo každoročně pořádá pro členy uměleckého souboru studijní cestu za zahraničním divadlem. Po loňském Kyjevě padl los tentokrát na jedno z nejdůležitějších center evropského divadla – na Londýn. Londýnem jsme před šestnácti lety začínali naše studijní cesty, mezitím jsme navštívili Berlín, Vídeň, Wroclaw, Krakov, Bratislavu, Stockholm, Paříž, Řím, Petrohrad a New York. Na počátku května jsme se tedy opět vrátili do Velké Británie. Jedním z důvodů byl i fakt, že se do Londýna dá létat přímo z Pardubic. Takový komfort byl velkou výzvou, ale jak se později ukázalo, trochu ošidnou. Pár dní před odjezdem jsme se dozvěděli, že pardubické letiště bude pro běžnou veřejnost uzavřeno a lety jsou přesměrovány do Prahy. Takže vidina pohodlné cesty se rozplynula, nastoupili jsme v Pardubicích do autobusů a vydali se na strastiplnou cestu na pražské letiště. Nebýt toho, že jsme řidiče navigovali na Ruzyň přes Petřiny a Liboc, ještě teď jsme mohli stát v dopravní zácpě. Ale nakonec jsme šťastně přistáli v místě určení – v Londýně zalitém sluncem, ve městě, které široce rozevírá svou náruč turistům. A my se těšili, že během dvou večerů budeme moci navštívit několik muzikálových a činoherních představení, prohlédnout si město s množstvím památek, posedět v pubu nebo jen tak poležet na trávě v jednom z mnoha udržovaných parků.

Z bohaté muzikálové nabídky si herci kromě dlouholetých hitů Matilda the Musical, The Phantom of the Opera, Mamma Mia!Wicked vybrali také The School of Rock v New London Theatre – v překladu Škola ro(c)ku – především z toho důvodu, že v tomto kuse je celá škála hereckých, pěveckých a tanečních příležitostí pro dětské herce. Tento muzikál jsme chtěli vidět s ohledem na eventuální možnost uvést ho v Pardubicích v podání Mladého divadelního studia LAIK. V úhlu hledáčku herců stála také komedie The Commedy About a Bank Robbery, jež se hraje v Criterion Theatre a kterou představíme v příští sezóně v režii Roberta Bellana. Uvádět se bude pod názvem Velká bankovní loupež v překladu našeho bývalého dramaturga Martina Fahrnera, který kromě jiného překládal i Bláznivé nůžky, jež s velkým úspěchem hrajeme už desátou sezónu.

První den, hned poté co jsme se ubytovali, vydali jsme se směrem k metru. Postupně jsme si za vzájemné pomoci zakoupili karty na londýnskou dopravu a vypravili se do West Endu, kde sídlí divadla, která jsme hodlali navštívit. Jako první mnozí z nás viděli muzikál Matilda the Musical, dojemný i vtipný příběh malého děvčátka s nadpřirozenými schopnostmi, které žije zcela opomíjené vlastní rodinou. Představení mě fascinovalo skvělým zvukem a svícením, samozřejmě taky hereckými a pěveckými výkony, a nad to úžasnou choreografií. Po představení jsme si zašli na skleničku do „naší“ čtvrti, do hospůdky, pubu, kde hrála živá hudba, lidé si prozpěvovali známé songy, podupávali nebo tančili. To já osobně považuji za největší zážitek – bavící se Angličané, přátelští a veselí. A to byl čtvrtek! Co asi dělají o víkendu?

Další den jsme s několika kolegy viděli The Commedy About a Bank Robbery, byla jsem nadšená z hereckých výkonů, z dynamiky, nasazení a pohybové ekvilibristiky. Britové jsou schopni rychlé konverzace a způsobu hraní, kde se takzvaně „jedná slovem“, což naši herci obecně moc neumějí. Sledovala jsem publikum, které se během celé hry smálo, ale po jeho odchodu zůstala podlaha v hledišti posetá kelímky od pití, zmrzliny a popcornu. Nu, jiný kraj, jiný mrav.

Sobotní dopoledne před plánovaným odjezdem mnozí z nás strávili na trhu Borough Market. Ze všech koutů a mnoha stánků se na nás „smála“ čerstvá zelenina a ovoce, houby a bylinky. Mohli jsme tu nakoupit britské i francouzské sýry, španělské uzeniny, italské pečivo nebo německé klobásky. Peklo se sele, kachny i ryby, ochutnávaly marocké, singapurské a kdovíjaké speciality. Byl to prostě ráj pro každého gurmeta!

Já osobně Londýn miluji. Mám pocit, jako bych tam žila v nějakém minulém životě. Všechno je mi tam tak nějak povědomé, milé a příjemné. A navíc – Londýn je povinnou zastávkou pro každého, kdo se chce divadlem vážně zabývat, u profesionálů by to mělo být samozřejmostí. I za pár dní se dá vidět několik zajímavých inscenací, nasát atmosféru a načerpat inspiraci do další tvůrčí práce. A pro dramaturgii divadla je současná britská dramatická literatura i její inscenace jednou z cest, kudy se může ubírat i české divadlo budoucnosti…

A jak vnímali studijní cestu někteří moji kolegové?


JANA ONDRUŠKOVÁ:
V Londýně jsem před pár lety byla. Jednalo se o typický poznávací zájezd, takže jsme se prodírali ulicemi za deštníkem průvodce a snažili se za víkend pojmout co nejvíce pamětihodností. Takže jsme si s manželem, který mohl jet letos s námi, řekli, že nebudeme nic plánovat a pohodlným tempem si to užijeme. Nakonec jsme toho stihli hodně: střídání stráží před Buckinghamským palácem, luxusně jsme se přejedli v China Town, kochali se Národní galerií i Tate Modern. Hodinku jsme se jen tak váleli v Hyde Parku. Paráda! Viděli jsme skvostně zazpívaný muzikál Wicked. Já jsem se ovšem hned od první písně zamilovala do muzikálu Matilda. Kromě dospělých herců tam excelují malé děti. Brečela jsem z nich dojetím. Režie používala chytré a efektivní postupy, takže všechno působilo tak snadně. Přitom je mi jasné, že jenom dát v takovém kusu dohromady choreografie muselo být hodně náročné. No zkuste narežírovat třídu desetiletých dětí, aby tančily a zpívaly přesně… Soundtrack mi doma zní od té doby pořád. A co ta holčička zažívala za příběh… Konec, už se zase dojímám.

PETR BOROVEC: Londýn překonal mé očekávání obrovským způsobem! Byl jsem tam poprvé a byl jsem nadšen! A budu se tam vracet, pokud bude čas. S kolegou Tomášem Lněničkou jsme viděli jenom jedno představení, ale stačilo nám to, protože to byl Fantom opery, který byl skvěle udělaný, a užili jsme si to i z druhého balkónu. Ještě dlouho jsme o tom mluvili, moc se nám to líbilo. Druhý den mě Tomáš provedl městem, metrem jsme se odvezli k londýnskému oku a pak jsme pěšky prošli skoro celý Londýn – obchody, důležité čtvrti a dali jsme si jedno dvě pivka. Já jsem dostal úkol podívat se do obrovského obchodního domu s prádlem Victoria’s Secret, což byl jeden z největších zážitků, protože jsem tam byl sám kluk a vybíral jsem dámské prádlo. Myslím, že už to nikdy neudělám, ale stálo to za to!

ROMANA CHVALOVÁ: Mně tam bylo moc hezky. Ale byl to tak krátký výlet, že ani není co rekapitulovat. Londýn jsem navštívila potřetí a vždy jsme měli krásné, přímo luxusní počasí, takové netypické pro toto město. S Jirkou (manžel a herecký kolega Jiří Kalužný – pozn. red.) jsme viděli muzikál Mamma Mia!, já mám moc ráda ten film, i Meryl Streepovou, ale neuměla jsem si to představit na divadle, a ač jsme si od toho nic neslibovali, o to větší to pro nás bylo překvapení. Jednoduchá scéna přinesla dokonce i kus Řecka na jeviště. Herci bezvadně hráli a zpívali. Celý zájezd završila návštěva trhu Borough Market, oči přecházely ze všech těch dobrot, bylo nám líto, že jsme nemohli ochutnat víc, ale už se do nás nic nevešlo.

MILAN NĚMEC: Nebyla to moje první návštěva Londýna, ale teď jsem to měl zpestřené a znásobené tím, že kromě vlastního zážitku jsem sdílel radost a první kontakt s městem, který zažíval můj syn Vašek. Vlastní zážitek z představení byl umocněný tím, že jsem sledoval syna, jak se z toho raduje. Viděli jsme dvě show – muzikály Matilda a Wicked. Podle našeho společného názoru byla Matilda divácky přitažlivější a srozumitelnější, takže se nám asi líbila víc, ale Wicked je monstrózní prvoligová show světového kalibru a v Londýně se asi nic lepšího v tomto žánru nedá vidět. S naším výletem byla spojená i návštěva Disney Store na Oxford Street, to jsme nemohli opominout. Tam je spousta přitažlivých věciček, co si člověk může pořídit, a my jsme si taky jednu z nich odnesli. Za pár liber jsme výhodně koupili nějakého droida BB 9, já tomu moc nerozumím… Je to kus hračky, která se nevešla do kufru, na letišti jsme to museli přenášet, takže Vašek byl v centru pozornosti, a navíc to vypadalo jako bomba, ale dopadlo to dobře a suvenýr z Londýna obohatil naši domácnost.
Jana Uherová

Matilda the Musical