VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

17. prosinec 2019

Vánoční Bez kostýmu

Břetislav Rychlík při zkoušení Konce masopustu, foto Jan Faukner
Prosincová talk show BEZ KOSTÝMU aneb Povídání z herecké šatny si tak nějak přirozeně řekla o to, abychom si v adventním čase povídali o Vánocích. Předloni jsme už jeden takový vánoční speciál měli, popíjel se punč a herci bavili publikum svými veselými i dojemnými historkami s vánoční tematikou. A nakonec si společně s diváky zazpívali koledy.
Tentokrát jsem tento večer chtěla pojmout jinak a naskytla se skvělá možnost – pozvat režiséra BŘETISLAVA RYCHLÍKA a s ním jeho srdci blízkou CIMBÁLOVKU PETRA MIČKY. Břetislav u nás realizoval dvě inscenace – Konec masopustuKalibův zločin, v obou případech šlo o tzv. vesnické drama a na to je, myslím si, právě on odborník. Ale kromě toho je to skvělý vypravěč a výborný společník, se kterým se člověk nikdy nenudí. Protože Břetislav pochází z Horňácka, budeme si povídat, kromě jiného, o zvycích a obyčejích tohoto kraje…

Břéťo, udržely se ještě na Horňácku staré zvyky?
Zvyků na Horňácku, byť je to jen deset vesnic na moravsko-slovenském pomezí, se uchovalo víc než v okolních regionech. Dnes už je udržují většinou folklórní skupiny (třeba chození Lucií, kterým se říká Uce). Je samozřejmě množství krásných koled a vánočních balad. V monografii Horňácko je zapsané půvabné kolední přání, které si v Hrubé Vrbce u místních cikánů oblíbila „majorita“ zemědělského obyvatelstva: Vinšujem vám ščastné a vesełé svátky, Krista Pána narození, na statečku rozmnožení, co sme si od miłého pána vyžádali, predně zdraví, pokoj svatý a po smrti království nebeské. A temu hospodárovi sto kop ovec, sto kop kráv, sto kop telat, sto koní, sto kop žita, sto kop reži, sto kop jačmeňa, sto kop ovsa! A téj vašéj hospodyni sto kurenec, sto morenec, sto husenec, sto káčátek. A téj vašéj mładéj černookého, nevysokého a u riti plecitého!

Na Malé scéně s námi bude Cimbálová muzika Petra Mičky. Proč ji máš rád, čím je jejich muzika přitažlivá, zajímavá?
Horňácká cimbálová muzika Petra Mičky nejvíc vychází ze svérázného stylu tradičních hudeckých muzik, které proslavily ten drsný podhorský region. Hudby postavené na improvizační hře muzikantů, se zvláštním houpavým rytmem, drsným smykem smyčců a vynikajícím zpěvem. Tím, čemu se říká jediné blues ve střední Evropě. Pardubičtí diváci je mohli vidět během hostování Slováckého divadla z Uherského Hradiště v mojí inscenaci Cena facky.

A nakonec si budeme povídat i o knize, která ti nedávno vyšla. O čem je? A jak v ní figuruje naše divadlo?
Knížka Sestup ke kořenům představuje moje reflexe a úvahy, přemýšlení nad mým divadelním směřováním a hledáním divadelního jazyka při inscenování textů z vesnického prostředí. Pardubice v knize hrají významnou roli, jsou tam dvě moje zdejší inscenace – Konec masopustu a Kalibův zločin. Snažil jsem se psát čtivým jazykem, aby ta kniha vydaná nakladatelstvím JAMU spolu s Větrnými mlýny byla čtivá pro lidi, kteří mají zájem o divadlo. Jako bonus je v knize plné fotografií a kreseb také DVD s mojí inscenací Gazdiny roby z Národního divadla v Brně, kde právě účinkovala Muzika Petra Mičky.

Zdá se mi, že 20. prosince nás na Malé scéně čeká nezapomenutelný zážitek s laskavým a vtipným vypravěčem a talentovaným režisérem v jedné osobě, doprovázený výjimečnou cimbálovou muzikou. Pobavit se a zazpívat si koledy, na chvíli vypnout z předvánočního šílenství, dozvědět se něco o rázovitém Horňácku a k tomu si dát skleničku vánočního punče – na to všechno se já osobně moc těším. A doufám, že i naši diváci. Srdečně vás zvu!
Jana Uherová

Cimbálová muzika Petra Mičky, foto Michal Růžička, TICmB