VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

10. listopad 2016

Zavzpomínejte s námi na hostování v Rusku

Diskusně-zábavný pořad Bez nápovědy po minulém abiturientském večírku bývalých spolužáků z DAMU tentokrát nabídne vzpomínky na říjnové hostování našich herců na mezinárodním Festivalu her Martina McDonagha v Divadle U mostu v dalekém Permu. Moderátorka večera, dramaturgyně Jana Uherová ve své talk show ve čtvrtek 17. listopadu na Malé scéně přivítá protagonisty McDonaghovy tragikomedie Mrzák inishmaanský, jejíž derniéra se v permském divadle setkala s ohromným diváckým zájmem (dokonce se doprodávaly vstupenky do vedlejšího sálu, kde bylo představení promítáno na plátno). A nutno dodat, že představení zaujalo nejen diváky, ale i festivalovou porotu, která na závěrečném galavečeru 7. října vyhlásila Zdeňka Rumpíka v roli Johnyho Pateena Miky za nejlepšího herce festivalu ve vedlejší roli!

Bez nápovědy vedle vyprávění a vzpomínání nabízí pravidelně také kulinářské zážitky. „Skvělé přijetí ze strany ruského divadla všichni naši herci i ostatní pracovníci velmi kvitovali, ale mnozí z nich si také vzpomněli na výborné pohoštění, kterého se jim dostalo. Takže kromě dojmů z divadla, řeč jaksi samozřejmě sklouzla i na jídlo a pití. Vodku a kaviár v listopadovém dílu našeho pořadu diváci asi čekat nemohou, ale některé dobroty inspirované ruskou návštěvou zcela jistě připravíme. Černý čaj a ruské pirožky na mnoho způsobů by byly možností. Sklenka vína vítanou radostí. A šťavnaté povídání o divadle v ruské Permu k tomu jako zákusek,“ poodhaluje nabídkové menu Jana Uherová.

Nedílnou součástí programu je také interakce s publikem, proto bude znovu dán prostor i vašim dotazům.
Radek Smetana

   Perm


Nyní přijměte alespoň malou ochutnávku zážitků a dojmů, které herci během večera dále rozvedou a doprovodí i fotografiemi...

Petr Borovec: Zážitkem byl celý Perm! :-) … Nejvíc času jsme trávili v divadle, takže sledovat ten jejich přístup k věcem. Bylo to jiné. Neříkám lepší nebo horší, prostě jiné. Jejich tříhodinové rozcvičky před zkouškou, ochota, neexistovalo slovo „nejde“ a hlavně, CDromky – zainteresovaní vědí, zbytek řekneme 17. listopadu na Malé scéně.

Romana Chvalová: Celý zájezd, i když krátký, byl zážitek! V dobrém i špatném smyslu. Od letušek v kostýmech ozdobených srpem a kladivem po město, kde se trochu zastavil čas před třiceti lety. A úžasné divadlo, jak vystřižené z Bulgakovova románu, včetně maskota divadla – velkého kocoura, který měl jedinou chybu – nemluvil. Ale kromě dojmů jsem si přivezla i parádní ruskou chřipku!

Zdeněk Rumpík: Za prvé mě zaujalo město, jeho kilometr široká řeka s jediným mostem a Transsibiřskou magistrálou podél. Za druhé to byl kontrast divadla a okolí – divadlo je bývalá továrna s velice nevábným přístupem (bláto, špína), působí to až depresivně, uvnitř divadla však panuje pravý opak, je tam úžasná tvůrčí atmosféra. Za třetí mě nadchlo představení Kráska z Leenane černohorských kolegů se skvělou hlavní představitelkou, která byla také za svůj výkon oceněna cenou pro nejlepší herečku festivalu. A za čtvrté mě fascinoval zájem diváků, vyprodaly se na nás dva sály – v jednom jsme hráli a v druhém bylo představení promítáno na plátno.

Ludmila Mecerodová: Celé to pro mě bylo jeden veliký zážitek, sama bych se tam nikdy nepodívala. Dojmů bylo hodně – obrovská řeka Kama, samo Divadlo U mostu s magickou atmosférou, vstřícní lidé, děkovačka po představení a v neposlední řadě maskot Semjon, kočičí divadelní suverén.

Josef Pejchal: Celý zájezd byl krásným a silným zážitkem. Parádní ubytování, skvělé publikum, společně prožité chvíle při představení, slavení i cestování. To vše bylo tím nejsilnějším zážitkem ze zájezdu do Permu. Přesto nejkrásnější byl návrat domů, do Čech.

Jana Ondrušková: Perm je bohužel důkazem socialistického nevkusu, takže vedle ohlodaného panelového domu najdete byzantský zlatý kostel atd. Navíc celé město je na blátě. Takže se vracíte do Čech s velkou láskou. Važme si naší krásné země! Neskutečnou atmosféru má tamní divadlo, působí trochu jako strašidelné muzeum. Ale nejlepší zážitky jsou vždycky s lidmi: s kolegy jsme utužovali vztahy natolik, že máme mnoho historek. Třeba jsem do té doby nevěřila, že se dá ztratit ve výtahu na moskevském letišti. Taky jsem nečekala dva vyprodané sály najednou. Nejkrásnější je ale pro herce potlesk a ten byl hodně vřelý!

Jan Musil: Byl jsem v Rusku podruhé. A opět jsem si uvědomil, že žijeme v krásné, fungující a demokratické zemi.

Lída Vlášková: Zážitkem byl celý zájezd! Když bych ale měla něco vypíchnout, byl by to maskot Divadla U mostu – kocour Semjon.

Radek Žák: Nejsilnější zážitek? Chlapík Dmitrij s kytarou a s přáteli na noční lavičce na hlavním permském prospektu a řeka Kama. A dojmy? Z Divadla U mostu – neskutečně pokorní lidé, kteří v divadle žijí a jím žijí, přebili všechny ostatní i ryze divadelní dojmy. Obecně – velká energie pramenící z množství rozporů.


Děkovačka po úspěšném představení, foto V. Balakin