LEOPOLD BĚHAN

V. K. Klicpera / Divotvorný klobouk
(Nádeník, režie V. Janura, premiéra 16. 4. 1950)

„1. dubna 1950 jsem přišel z AUS z Prahy a 16. dubna byla premiéra. Moje role? Typické: Paní, tady je psaní! Ale báječní kolegové, velice vstřícní. Josef Vinklář, Miroslav Macháček, Slávka Budínová, Blanka Bohdanová a další. Radost vzpomínat.“

„Po dvaceti letech, po zkušenostech z dalších angažmá a dalších setkání se zajímavými osobnostmi, jsem se vrátil do Pardubic. Šťastně – nešťastně – v den premiéry mi zemřel otec a já musel večer hrát veselohru.“

„Pan Pickwick byl pro mne zajímavý, román miluji! Původně jsem to ale neměl být já, kdo ho měl hrát, nýbrž Luboš Polách. Ale zahrála si paní náhoda, Luboš bohužel onemocněl a já, to se mně potom stávalo často, jsem byl obsazen. Kritika mě pochválila, a tak to dobře dopadlo.“

„Únos Sabinek mi přinesl krásné odlehčení. S Milanem Sandhausem jsme vytvořili „dobrou dvojku“. Jednou mne ale pořádně „odboural“, když místo: Á, únos Sabinek! řekl: Á, únos sardinek! Obecenstvo řvalo smíchy a já taky.“

„V té jsem hrál několikrát a vždy pana France. Tentokrát to byl však starý vodník Ivan. Navíc, na přání režiséra, měl hrát na housle. Moje námitka, že ve vodě housle „nastydnou“, nebyla akceptována. Tak jsem hrál.“

(Kardinál Wolsey, režie F. Laurin,
premiéra 20. 3. 2004)

„Tady mě režisér svlékl a ponořil do sudu za asistence dvou krásných dívek. Můžete se divit mému výrazu?“
 

inscenace Člověk pro každé počasí

„Zatím poslední postava – komoří Sulphurides trpí trochu demencí! Že by prožitek na svém místě?“
 

inscenace Romulus Veliký