Máša Málková

umělecký soubor VČD   Máša Málková

Máša Málková už v divadle nebude jako host

Již delší dobu je umělecký soubor pardubického divadla poddimenzovaný, zejména v řadách mladších herců, proto se vedení divadla rozhodlo rozšířit domácí ansámbl o dvě nové talentované tváře. Od této sezóny tedy dámskou část hereckého souboru posílí Máša Málková, kterou si můžete pamatovat z hostování v inscenacích Na miskách vah, Maja nebo naposledy z Racka. Pánské herecké osazenstvo obohatí Jan Musil, který se představil na Kunětické hoře v poslední premiéře minulé sezóny, v hudební baladě CIKÁNI JDOU DO NEBE.

Dnes se však „podíváme na zoubek“ pouze Máše, Honzu si necháme do říjnového zpravodaje…

Mášo, v Pardubicích nejsi žádným nováčkem. Jak se tady cítíš?
Moc příjemně.

Nyní bydlíš v Praze, budeš se do Pardubic stěhovat?
Určitě ne.

Od školy jsi na „volné noze“. Proč ses nakonec rozhodla pro stálé angažmá?
Zvědavost, nová zkušenost, ale hlavně moc fajn lidi tady v divadle.

Jak se žilo mladé herečce na „volné noze“?
Dobře, nemůžu si stěžovat. Pro mě je určitá nejistota svým způsobem hnací motor, ale člověk se zas nezastaví a ani nemůže, má strach, že další měsíc nebude mít co dělat.

Vraťme se ale na začátek, vystudovala jsi Pražskou konzervatoř. Co Tě přivedlo k herectví?
Náhoda, jedna věta: „Tak to zkus.“

Navazuješ na nějaké umělecké kořeny v rodině?
Ne.

A nelákalo Tě po konzervatoři další studium? Třeba na DAMU?
Přemýšlela jsem o tom, ale ne o činohře, jeden obor mě tam pořád láká, ale neumím si nějak představit, jak bych to skloubila s prací a divadlem.

A jaký obor by Tě teda lákal?
Autorské herectví.

Kde jsi po škole nabírala herecké zkušenosti? V jakých divadlech jsi hostovala?
Tady v pardubickém divadle a jinak v Praze v Divadle na Vinohradech, dále v divadlech Na prádle, A Studio Rubín a Blaník.

Hrála jsi i ve filmu, pamatuju si Tě z Menzelova snímku Obsluhoval jsem anglického krále. V jakých jiných filmech ses objevila?
V několika televizních inscenacích a seriálech, co teď běží. A v jednom hororu... huuu… (smích)

Jaká je práce před kamerou?
Na mě strašně působí atmosféra ve které se natáčí, ve které režisér pracuje.

Co Tě víc zajímá, film, nebo divadlo?
Obojí, ale divadlu vše podřizuju.

Spolupracuješ s Českou televizí, kde uvádíš pořad o počítačových hrách Game Page. Bereš to jako práci, nebo Tě počítačové hry opravdu zajímají? Hraješ je?
Game Page je hlavně o lidech, kteří ten pořad tvoří, je tam výborná parta. Je to pro mě spíš srdeční záležitost. Ale když mám někdy večer čas, tak nažhavím projektor, stáhnu plátno a „pařím“ na playstationu závodní auta, to je bomba antistresová terapie. Doporučuju!

A co dál Tě baví? Jak trávíš volný čas?
Moc ho není, ale jak si najdu aspoň chvíli, tak jsem u koní na PB Ranchi.

Máš rozečtenou nějakou knihu? Zbývá Ti vůbec čas na relaxaci?
Mám jich rozečtených několik, ale protože je čtu útržkovitě, většinou při cestách v tramvajích, ve vlaku, tak se nemůžu dočkat volna, až každou v klidu a zase od začátku dočtu. (smích)

Jak by sis představovala ideálně strávený volný den?
Tak třeba s tou knížkou, u které úplně zapomenu na svět kolem, někde ležmo v houpací síti, ve stínu borovic a ještě nějaká vod(k)a by tam mohla být…

Ještě se vrátím k Tvému jménu, jmenuješ se Marie, ale poslední dobou jsi uváděná jako Máša, jak Ti ostatně i v soukromí říkáme. Je to díky shodnosti jmen s herečkou Marií Málkovou?
To taky, pár lidem to začalo vadit. Ale hlavně jsem odmala Máša, Marie je spíš formalita křestního jména.

Mášo, díky za rozhovor a přeju Ti, aby se Ti u nás líbilo a aby na Tebe čekalo spoustu hezkých rolí!

Radek Smetana (Divadelní zpravodaj 9/2008)