VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

MŮJ ÚČET

KOMU PATŘÍ JAZZ...

Premiéra 9. března 2020 v Poediu v klubu

Nikomu, protože je svobodný. Rozdá se těm, kteří se svobodně vydají na cestu.

Martina Sikorová, foto Jiří Sejkora
Martina Sikorová, foto Jiří Sejkora

„Být vnímavý a všemu otevřený… Nikdy se pokud možno neopíjet mimo… vlastní dům… Mít svůj život rád… Psát, co je libo, bez omezení až ze dna mysli… Zbavit se literárních, gramatických a syntaktických zábran… Skládat divoce, nedisciplinovaně, čím šílenější, tím lepší… Být autorem-režisérem pozemských filmů, sponzorovaných a poandělštěných v nebi…“ (z Kréda moderního básníka; Jack Kerouac)

Název Komu patří jazz... jsme si „vypůjčili“ od českého básníka Ivana Diviše, který jako další svobodomyslní umělci v tehdy potemnělé východní Evropě (u nás především Václav Hrabě, Jan Zábrana a další) dychtivě rezonoval ve své tvorbě muzikou a poezií, potažmo literaturou vůbec, která přicházela ze země za Velkou louží.
Kořeny svobodné tvorby, nesvázané literárními konvencemi a tradiční formou, ale na druhé straně nabité upřímností, syrovostí a rytmem, který je základem afroamerické muziky, tedy jazzu, leží samozřejmě hlouběji, než je omezený výběr našeho pořadu. První autoři, kteří riskovali na tenkém ledě formálně i obsahově nové tvorby, publikovali již před druhou světovou válkou (Carl Sandburg, Ezra Pound, Wallace Stevens a další), v próze bezesporu citlivý Francis Scott Fitzgerald ve svých Povídkách jazzového věku.
V našem pořadu se pokusíme o rekonstrukci setkání, ke kterým v 50. a 60. letech skutečně docházelo, a to v bytech Allena Ginsberga, Kennetha Rexrotha, Lawrence Ferlinghettiho, v jazzových klubech, výstavních síních a nakladatelstvích.



Scénář a hudba: Jiří Šlupka Svěrák
Režie: Michal Przebinda


Účinkují:
Martina Sikorová
Josef Láska
Jiří Šlupka Svěrák j. h.
Michal Przebinda j. h.


Inspice: Zuzana Šebková