VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

opona v historické budově historie lustr


stará opona

nová opona

POPIS NOVÉ OPONY V HISTORICKÉ BUDOVĚ VČD

Něco málo z historie opony

Původní opona vznikla v souvislosti s výstavbou nového divadla, které projektoval architekt Antonín Balšánek. Ten měl i vliv na vzhled harlekýna i opony a dá se předpokládat, že je spoluautorem libreta opony. Realizací byl pověřen akademický malíř František Urban, v té době oficiální umělec, zaměřený především na novostavby církevních objektů. Také měl za sebou divadelní realizace, konkrétně oponu ve Smetanově domě v Litomyšli a nástropní malbu v Divadle na Vinohradech. Na základě těchto zkušeností byl vybrán, aby namaloval slavnostní oponu pro divadlo v Pardubicích.

Výbor pro stavbu a architekt Balšánek se domnívali, že opona by měla mít námět, týkající se místní lokality, proto na ní byl erb města Pardubic a významná dominanta krajiny, Kunětická hora.

Na původní oponě jsme mohli vidět výjev znázorňující situaci, která předznamenávala vznik divadla.V krajině u Pardubic se sešly alegorické postavy, kterým se zjevila múza inspirace. Alegorické postavy zastupovaly jednotlivá umění, v popředí bylo malířství, dále hudba, architektura (postava nesla model divadla). Také bychom zde našli postavu, která obecně znázorňovala divadlo – múzu Kaliopé (s trubkou), mužská postava byla múzou sochařství.

Současnost opony

Dnešní nová slavnostní opona není replikou původní, ani její rekonstrukcí, je to nové dílo, při jehož tvorbě se přistupovalo s respektem k odkazu Františka Urbana. Je zachována původní koncepce, ale s novým rukopisem a barevností, je to dialog nové doby a tradice.
Autorem této opony je akademický malíř Václav Špale, který si ke spolupráci přizval svou manželku akademickou malířku Marii Strahovskou a další dva kolegy, se kterými spolupracuje na restaurátorských úkolech, Magdu Pichovou a Miroslava Bodanského. Ve finiši jim pak pomáhal Michal Šrůtek.

Kvůli požárům se neví o barevnosti původní opony vůbec nic, ta je nově koncipována. Díky zkušenosti z analogie se ví, že vždy vycházela z výzdoby hlediště. Tak tedy nová opona vyšla z dnešní barevnosti, z červené barvy většiny látek (sedaček a tapet) a ze žluté a zelené, které jsou barvami štukových výzdob a vytráží.
Opona je malovaná na speciálním plátně dovezeném z Vídně, protože taková šíře se u nás netká. Oproti kaseinové tempeře, která byla použita na původním plátně, s ohledem na trvanlivost a údržbu byla opona nyní malována akrylovými barvami. Bylo použito více než 35 kilogramů barev.

Protože po poslední rekonstrukci má harlekýn jiný formát než původní, je opona širší a tedy i výjev na ní zabírá větší plochu. Větší plochu však Václav Špale zaplnil a přidal další alegorickou postavu, múzu Terpsichoré, múzu tance a zpěvu, která zastupuje další druhy umění, další žánry, které se dnes v divadle objevují. Na oponě dále vidíme erb Pardubic, který se přenesl z harlekýna. Maskaron, který zdobí oponu, je typickou secesní ozdobou. Zvláštností opony je způsob, jakým je namalovaná. Celá malba je iluzivní, dá se říci, že je to malba na druhou. To co vidíme ve středu opony, není „živý výjev“, ale je to namalovaný obraz, vsazený důmyslnou spletí úponů, uzlů, krajek, pentlí, které procházejí bohatým secesním dekorem. Ten je taky namalovaný tak, jako by byl na látce vyšitý.
Na oponě je proti předchozímu návrhu další nový prvek, červený kohout. Ten symbolizuje oheň – tak osudný pro naši oponu. Červený kohout může být ale také symbolem nového dne, vítá nové osudy nejen opony, ale i celého divadla.

Požáry – už nikdy více

Oheň je součástí dramatických osudů opony pardubického divadla – i její návrh zachvátil požár. V roce 1931 bylo následky požáru vzniklého od reflektoru na scéně zničeno jeviště, včetně původní opony, částečně bylo poškozeno i hlediště. Při následné velké přestavbě, kterou prováděla známá rakouská firma Helmer a Felner, však na novou oponu už nezbyly finanční prostředky. (Historie se stále opakuje!)

Existoval ale pečlivý původní návrh malíře Urbana, který byl umístěn v divadle v salónku purkmistrovy lože. Později byl předán do sbírek Městské galerie a byl vystaven na pardubické radnici. Na konci války, v květnu 1945, se pardubičtí radní báli o osud sbírky a celou ji odvezli na radnici v Holicích. Avšak řízením osudu byla právě na holickou radnici shozena zápalná bomba, která všechna umělecká díla zničila a s nimi i původní návrh opony. Zachovala se jenom černobílá reprodukce návrhu.

Radek Smetana – Jana Uherová – Václav Špale



 Copyright © 2000-2020, VČD Pardubice.  Všechna práva vyhrazena.
 Východočeské divadlo Pardubice, U Divadla 50, 531 62 Pardubice, tel: 466 616 411
 e-mail: vcd@vcd.cz  •  další kontakty  •  správce webu

 Obchodní oddělení, vstupenky, předplatné - tel. 466 616 432, večerní pokladna - 466 616 430, e-mail: obchod@vcd.cz

 
FERMANLOGIN