GRAND Festival smíchu 2004

Úvodní stránka festivalu   Festivalový program 2004   NOVIN(k)Y

Zítra se zasmějete…

Pátek 13. snad přinese štěstí domácímu souboru, neboť zítra ve 20.00 hodin se do soutěže o Komedii roku 2003 zapojí právě VČD se slavným komediálním muzikálem Sugar, který Vám jistě nemusíme představovat. V režii Romana Štolpy uvidíte své oblíbence Petru Janečkovou, Martina Mejzlíka, Milana Němce a další. Ještě než přijdete podpořit svůj „soutěžní tým“, můžete zaskočit do „Anežky“ na ostravské Divadlo Balónek z mekáče a jejich komedii Ondrášek a Kubíček, začátek v 15.30 hodin. Také Hronovická scéna má pro Vás další festivalovou lahůdku – od 17.00 hodin zde uvidíte Dürrenmattovu komedii Play Strindberg se Chantal Poullain, Jiřím Lábusem a Miroslavem Etzlerem.

Dnes se představí
Středočeské divadlo Kladno

Středočeské divadlo v Kladně navazuje na bezmála devadesátiletou historii. Divadlo bylo otevřeno v roce 1912, první tři roky ho správa divadla propůjčovala různým divadelním společnostem. Posléze pověřila Josefa Strouhala sestavením stálého patnáctičlenného souboru, který svou činnost zahájil v září roku 1915 – po Praze, Brně a Plzni se tak stal nejstarším českým regionálním souborem.
V roce 1938 vzniklo divadlo dvousouborové s činohrou a operetou, které získávalo uměleckou prestiž nejen u domácího obecenstva. V závěru válečných let divadlo přešlo pod německou správu města. Po válce v Kladně zůstal pouze činoherní soubor.
V sezóně 1949/50 převzal provozování divadla Městský národní výbor a ustavil divadlo opět dvousouborové s činohrou a operetou a s loutkohereckou skupinou, z níž bylo v roce 1961 vytvořeno samostatné loutkové divadlo.
V roce 1966 bylo kladenské divadlo spojeno s divadlem v Mladé Boleslavi v jeden umělecký, provozní a ekonomický celek. Od listopadové revoluce 1989 neslo divadlo název Středočeské divadlo Kladno a Mladá Boleslav.
V sezóně 1994/1995 se na návrh zástupců z Mladé Boleslavi obě divadla osamostatnila. Přestože v minulosti bylo divadlo v Kladně mezi ostatními divadly „popelkou“, od svých počátků pro blízkost Prahy vzbuzovalo zájem o angažmá. A tak v bezmála devadesátileté historii divadla najdeme desítky jmen později známých osobností divadelního světa, pro které se divadlo v Kladně stalo místem jejich profesionálních začátků, nebo zdokonalování.
Od roku 1992 probíhala ve Středočeském divadle postupně řada výrazných oprav a stavebních prací v hledišti, v zákulisí, v jevištním vybavení i v okolí divadla, takže v současné době budova divadla nabízí divákům i tvůrcům příjemné prostředí. Do sezóny 2002/2003 vstoupilo divadlo s novým uměleckým vedením, s ředitelkou Mgr. Blankou Bendlovou a s režisérem a uměleckým šéfem Petrem Svojtkou, který hostoval i ve VČD, připomeňme jeho režie inscenací Fanfán Tulipán a Člověk nikdy neví.
Na Festivalu smíchu letos vystoupí s inscenací Šťastný Jim.

Prozpívaná pracovní doba

Průběh jednoho pracovního dne šesti mladých písařek je záminkou k tomu, aby studenti pražské konzervatoře s vervou a radostí „vypálili“ na publikum známé hudební hity. Písničková koláž nazvaná jednoduše Kancelář potěšila pamětníky šedesátých, sedmdesátých,... prostě všech –sátých let. V roztančeném a prozpívaném představení jsme slyšeli songy všech žánrů od lidovky, přes šanson a muzikál až k popu. Studenti vytvářeli vtip jemným ironickým odstupem a tím, že známé písně posunuli do kontextu kancelářského prostředí. Tak jedna ze sekretářek srdceryvně pěla ke svému psacímu stroji „jsi můj pán…“ Během pracovní pauzy si zase všechny zazpívaly „Najdem si místo, kde se dobře kouří…“
Inscenace sice postrádala kompaktní děj, ale zato držela tempo. Podobně jako na loňském ročníku festivalu, bohužel i letos zklamala zvuková technika a představení bylo poněkud ukřičené. Pěvecké výkony, o které tu především šlo, byly nevyrovnané. Slabší momenty se naštěstí utopily ve víru dalších melodií. Zůstane však vzpomínka na několik výjimečných, odlehčených a suverénních pěveckých výstupů, které by určitě obstály i na profesionální scéně. Doufejme, že se tam s „písařkami“ brzy setkáme.

mat

Stalo se třetí den...

Hronovická scéna se ve středeční odpoledni rozezněla známými českými i nečeskými hity v zábavném představení Kancelář. Některé šlágry byly starší než studenti pražské konzervatoře, kteří je skvěle zpívali. Nás toto představení potěšilo zvlášť, protože v něm hráli Martina Sikorová a Honza Maxián, naši momentální kolegové z inscenací Romeo a Julie a Její pastorkyně. Půlhodinku před večerním soutěžním představením zpříjemnil ve foyer Jiří Šlupka Svěrák a jeho band. V sedm hodin, po festivalové znělce, vstoupili na jeviště Petra Janečková a Milan Němec, aby přivítali hostující Městské divadlo Brno. Oba naši herci v Brně několikrát hostovali, a i když jsou u nás dost vytížení, občas si najdou chvilku a zajedou za svými kamarády a spolužáky, nebo si tam také zahrát. Nakonec Milan popřál divákům brněnským hantecem „pořádnou čurinu a ať je to betální macez“. Patronem představení Kamenný host aneb Prostopášník (v nejmenovaných pardubických novinách se dokonce objevil titulek „Kamenný most“) byl Vladimír Čech, herec populární z televizní soutěže „Chcete být milionářem?“. Diváci si ho však pamatovali také jako našeho kmenového herce a on sám se rád rozvzpomínal na svá léta prožitá na pardubickém jevišti. Podle vlastních slov není komikem, legraci a humor na jevišti dělá spíš nezáměrně, omylem. Ale humor má rád a po představení velmi chválil své brněnské kolegy a děkoval za krásný zážitek. A ještě jedna perlička na závěr. Herec Alan Novotný je už nějaký čas na turné po západní Evropě s představením West Side Story, které produkuje Městské divadlo Brno. Zároveň však hraje v Prostopášníkovi, a protože nemá alternaci, musel se na toto představení vrátit. Pobýval v holandském městě Doetinchem, které je zcela náhodou partnerským městem Pardubic. Z Holandska ho odvezli brzy ráno do německého Neeze, odkud z vojenského letiště letěl do Vídně, kde si ho vyzvedli kolegové a dovezli do Brna, aby vzápětí jel do východních Čech. No, herectví je prostě řehole a dobrodružství zároveň…

fotogalerie z třetího festivalového dne

fotogalerie ze čtvrtého festivalového dne

Možná ze mě bude komik
Rozhovor s Vladimírem Čechem

Kdybyste měl svůj život natočit jako komedii, jaký druh by to byl?
(Smích)…ona to zas taková sranda nebyla. Samozřejmě jsem zažil spoustu komických momentů, ale ono záleží na tom, jestli se smějete vy, nebo ostatní vám.

Komu byste svěřil hlavní roli?
To bych nikomu nepřál…

Takže byste si ji střihl sám?
Jistě, kdysi jsem se divadlu věnoval závodně, takže určitě (smích).

Právě skončilo brněnské představení o donu Giovannim. Cítil jste se někdy být donem Juanem?
Že mi to připomínáte právě v Pardubicích… Ano. Myslím, že v určitém období jsem se mu docela přiblížil.

Pronásledovali vás v pardubických ulicích fanynky?
(Smích) Já bych nerad šel do detailů. Ale dá se říct, že jsem v Pardubicích zažil v tomto směru docela významné období. Velmi rád na ně vzpomínám.

Opakovala se podobná éra po vašem moderování televizní soutěže Milionář?
Ne, ne, ne. To už jsem byl velmi šťastně ženat. Já tyhle věci beru vážně, jsem své ženě věrný. Myslím si, že člověk může být věrný, právě když má za sebou donjuanské časy. Nemá pocit, že mu něco uteklo, a dovede si vážit trvalého pěkného vztahu.

Myslíte si, že využijete své zkušenosti z televize při hraní v divadle?
Nevím. Domnívám se, že moderování může být jedním z odvětví herectví – aspoň jsem se o to snažil. Nikdy jsem netvrdil, že jsem moderátor. Faktem ale je, že mi uvádění Milionáře vzalo „divadelní“energii, kterou člověk potřebuje, aby mohl zahrát velkou divadelní roli. V současné době tedy přijímám nabídky od divadel a snažím se tuto energii načerpat zpátky. Momentálně na divadle velmi potřebuji „cedit krev“, abych znovu získal síly, které bych mohl zúročit v nějaké podstatnější roli.

Byla by komická, nebo tragická?
Od té doby, co jsem se díky Milionáři stal známým, dostávám nabídky především na komické role. Nyní hraji v komedii divadelní společnosti Háta Na správné adrese, běhám na jevišti v trenýrkách…Vždycky jsem si myslel, že to není můj obor, ale poslední dobou se mi občas podaří zahrát tak, že jsem docela spokojený.

rku

čt	12.	únor 10:00	K. Ludwig TENOR NA ROZTRHÁNÍ Janáčkova konzervatoř Ostrava Doprovodný program GRAND Festivalu smíchu 2004	Hronovická scéna
čt	12.	únor 17:00	W. Shakespeare SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ DAMU Praha Doprovodný program GRAND Festivalu smíchu 2004	Hronovická scéna
čt	12.	únor 19:00	K. Amis ŠŤASTNÝ JIM Středočeské divadlo Kladno. Jak vyzrát na snoby a milostné trapasy v dramatizaci kultovního anglického románu. Režie P. Svojtka Soutěžní program GRAND Festivalu smíchu 2004 18.18 – Vlastimil Bičík hraje k poslechu a příjemné pohodě	Městské divadlo

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI GRAND FESTIVALU SMÍCHU