GRAND Festival smíchu 2005

fotogalerie   O festivalu   Program   NOVIN(k)Y

Rozhovor s dramaturgyní festivalu Janou Uherovou  VÝSLEDKY

Zítra se zasmějete…

V sobotu Vás necháme v klidu vyspat – začínáme až od šesti večer v Městském divadle. Poprvé na festivalu uvidíme Slezské divadlo Opava, které se v soutěži „blýskne“ Goldoniho komedií Sluha dvou pánů. Připravte své bránice na pořádnou dávku smíchu, opavský Truffaldino je v klidu určitě nenechá.
Po představení si ještě můžete počkat na další festivalovou novinku. Ve foyer od devíti začíná scénické čtení nazvané LiStOvÁnÍ s podtitulem Jsem z toho Woody Allen členů Jihočeského divadla z Českých Budějovic a Městského divadla Brno.

Pohádkové dopoledne

Příznivci pohádek a na festivalech nepopulárního ranního vstávání mohli začít čtvrteční den pohádkově. Pohádkové dopoledne zahájil „Guliver v Maňáskově“ Divadla Rozmanitostí z Mostu. Do Komorní scény Anežky České vjela celá maringotka s kopcem plným květin, maňásky a především jedním citlivým divákem, který nemohl vydržet jak zlý Maňas ubližuje psovi Alíkovi, Panence a Panáčkovi. Přispěchal jim na pomoc a dokázal, že platí: „pro dobrotu na žebrotu“ a byl bit. Jenomže to by nebyla pohádka, aby to skončilo takovýmto poselstvím. Nakonec si zlého Maňase odveze policie a Panenka s Panáčkem se nastěhují do jeho maringotky. Že by tak trošku oživení principu vyvlastňování cizího majetku…? Na přemýšlení nebyl čas, protože po krátkém mrazivém přesunu na Hronovickou scénu začala druhá pohádka – „Labutí princezna“ Docela velkého divadla z Litvínova. Základem pro tuto pohádku byl Čajkovského balet Labutí jezero, který Jana Galinová přepracovala pro děti tak, že ty nejdůležitější informace se malý divák dozvěděl v rozhovoru tří vodních skřítků, a pak odvyprávěné zhlédnul v baletně-pantomimickém vydání. (Možná by měli i autoři baletů pro dospělé uvažovat o zavedení takovýchto „opovědníků“, aby si divák nemusel děj hledat v programu.) Pod nemluvenými částmi pochopitelně běžela hudba Čajkovského a děti pohádku, snad i díky její barevnosti a živosti, braly a sledovaly s napětím. A protože se na obou pohádkách ozýval i smích, byly právoplatnou součástí doprovodného programu Festivalu smíchu, který se tak o humor dělí napříč generacemi, tak jak to má být.

fjz

Zdají se vám sny o divadle?
Anketa

Včerejší představení Skapinova šibalství Moravského divadla Olomouc představilo pardubickým divákům tuto Molierovu hru jako sen režiséra, kterému se o taškařicích prohnaného sluhy Skapina jen zdálo. A tak jsme se návštěvníků rautu, který po představení následoval, zeptali: Zdají se vám sny o divadle?

Viktor Dvořák (Oktavius)
Poslední měsíc velmi často, prakticky každou noc. Ovšem teprve nedávno se mi poprvé zdál sen, ve kterém všechno dopadlo dobře. Obvykle se mi totiž zdá, že něco hraju a vůbec nevím co, což je úplně nejhorší.

Pavel Juřica (Skapino)
Ano a asi každý herec mi z 99,9 procent potvrdí, že jsou naprosto přízračné. Jste v úplně jiném divadle, než byste měli být, hrajete něco úplně jiného, než máte – většinou je to strašně dramatické. Jednou se mi zdálo, že stojím úplně nahatý na jevišti opavského divadla a zpívám operu.

Martin Mňahončák (Leandr)
Můj nejhorší divadelní sen? Že jsem na jevišti s Pavlem Juřicou (Skapino). Výpadek paměti je oproti tomu krásná věc. Příjemný sen o divadle se mi ještě nezdál.

Doc. Jan Dvořák, člen festivalové poroty
Mně se zdají divadelně podnikatelské sny – o bílých místech na české divadelní mapě. Které divadlo by ještě mohlo vzniknout, která knížka by mohla vyjít a podobně. A můžu říct, že na jeden život už se mi jich podařilo uskutečnit víc než dost.

Lucie Komeštíková, tajemnice uměleckého souboru
Ano, že hraju divadlo. Najednou mě strčí na jeviště a dělám strašnou ostudu.

Jana Uherová, dramaturgyně festivalu
O divadle se mi nezdá. Ale jinak mám zajímavé sny. Ty hrozné jsou vždycky animované, takže už od začátku vím, jaký to bude žánr.

rku

Stalo se pátý den

Čtvrteční ráno patřilo dětem. Na Hronovické scéně i v „Anežce“ se ozývalo dětské švitoření a smích. Pohádky Labutí princezna z Litvínova i Guliver v Maňáskově mosteckého divadla se moc líbily.
Večer soutěžilo Moravské divadlo z Olomouce s netradiční úpravou Moliérovy komedie Skapinova šibalství. Patronem moravských kolegů byl primátor města Olomouc Ing. Martin Tesařík, jenž přijel v doprovodu svého prvního náměstka Ing.Vladimíra Pokorného podpořit své herce, kterým velmi fandí. Do Pardubic nezavítaly jen politické špičky Olomouce, ale i špičky divadelní – umělecký dozor představení dělali sám ředitel Moravského divadla Václav Kožušník a umělecký šéf Václav Klemens. umělecký soubor hrál s obrovským nasazením a projevil nebývalou muzikálnost, což publikum ocenilo dlouhotrvajícím potleskem.
Před představením, během přestávky a závěrečného rautu ve foyer divadla hrálo kvarteto Nejenblues. U klavíru zpíval a hrál náš kamarád Jiří Šlupka Svěrák.

Rozhovor na dálku s Dodo Gombárem
režisérem olomouckého Skapina

Můžete nám prozradit, jak se ve skutečnosti jmenujete a co to znamená „Dodo“?
Dodo je na Slovensku Jozef a to je aj moje krstné a občianske meno. Inak je Dodo ešte aj vyhynulý druh pravekého vtáka... a ja som členom klubu – milovníci vyhynulých zvieracích, rastlinných a ľudských druhov.

Vnímáte nějaký rozdíl mezi českým a slovenským humorem?
Stretnú sa Slovák a Čech. Čech sa pýta: Jak se jmenuješ? Slovák hovorí: Kočiš a ty? Čech odpovedá: Jeřábek. Potom sa zamyslí, s pohŕdavým úsmevom sa zahľadí na Kočiša a povie: Kočiš, Kočiš... pro pivo mi skočíš. Na to sa zamyslí Slovák a povie Jeřábek, Jeřábek... si ty ale blbec. Taký je rozdiel medzi českým a slovenským humorom.

Inscenujete různé žánry. Který z nich máte nejradši?
Komédia, humor, úsmev, nadhľad a nadsázka... to sú témy, ktoré k životu mimoriadne potrebujem. Nemám najobľúbenejší žiadny žáner, pri práci sa cítim dobre v každom, ktorý ma baví, vzrušuje a obohacuje.

Píšete a režírujete. Nechtěl byste si někdy i zahrát a jaká by to byla role?
Som celkom hanblivý, nerád sa verejne predvádzam a ukazujem, takže po žiadnej hereckej roli netúžim. Keby už k tomu naozaj prišlo a mohol by som si vybrať, tak by som rád hral niekoho, kto celé predstavenie leží na gauči a díva sa do plafóna. Ani nejde na ďakovačku, lebo zaspal a kolegovia sú ohľaduplní a nechajú ho pekne tak. A on sa zobudí až ráno, ale doma vo svojej posteli.

Co Vás žene k neustálé migraci (nejen) po České republice?
K „migraci“ ma ženie veľa vecí. Napríklad nepokoj ako taký, nespokojnosť so sebou samým, vibrácie vo vesmíre...

Inspiroval Vás někdo konkrétní k připsané postavě Režiséra v soutěžní inscenaci Šibalství Scapinova? Má případně tato postava některé autobiografické rysy?
Postava režiséra v Scapinovi je len postava, nemá žiadne autobiografické črty ani rysy. Snáď len to fatálne nadšenie v prácu, ktorú robí a schopnosť nadchnúť sa... ešte stále a napriek všetkému.

mat a jad

Perlička na závěr,
která souvisí s předchozím rozhovorem

Všimla jsem si, že když Čech má sklonit slovenské jméno, udělá tak jenom s příjmením. Se jménem má obvykle problém. Třeba jméno Dodo se ve slovenštině skloňuje „od Doda, Dodovi, s Dodom…“. Ale Češi to neskloňují. Považují to snad za tak cizí slovo, že neví co s tím? S Dodo Gombárem je stejné, jako by Slovák napsal s Karel Čapkem. Nebo slýchám „…uslyšíte píseň Palo Habery. Takže to je stejné jako „…píseň Viktor Sodomy“.

jau

pá	11.	únor 16:30	Štefan Kršňák NEKRYTÝ ŠEK Populární hra slovenského autora v podání výtečného amatérského souboru. Divadlo Paľa Bielíka, Tatranská Lomnica, Slovensko	Komorní scéna Anežky České
pá	11.	únor 21:00	Miroslav Čapek – Roman Miler a kol. MOLOTOVŮV KOKTAJL Muzikál jako blázen všehoschopného plzeňského divadelního spolku. Režie D. Haták. Ludvíci Plzeň	Hronovická scéna
pá	11.	únor 19:00	Josef Kompit PRINCEZNA SYLVESTRIE ANEB ZÁPAS O NEVĚSTU Roztančená komická opera. Režie V. Peška. Loutkové divadlo Radost Brno soutěžní představení	Městské divadlo
pá	11.	únor 21:00	AŤ ŽIJÍ ŽENY, ALE MUŽSKÉ MÁM STEJNĚ RADŠI Známé Murfyho zákony jako zábavný a diskusní pořad na téma soužití žen s muži. Účinkují Hana Primusová, spisovatelka a novinářka, Gustav Murín, spisovatel a biolog a Radim Uzel, sexuolog.	Foyer Městského divadla

Statutární město Pardubice podporuje tuto akci.
Pardubický kraj podporuje GRAND Festival smíchu v rámci „TVÁŘE Pardubického kraje“ jako významnou kulturní událost.
GRAND Festival smíchu vznikl za přispění Nadace Duhová energie.
Za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

SPONZOR FESTIVALU

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI GRAND FESTIVALU SMÍCHU