21. února 2008

Dnes Vás pobaví

Machiavelliho komedie Mandragora pražského Švandova divadla ukáže, co se může stát, když pod prudkým italským sluncem začnou řádit hormony.

A zítra Vás rozesměje

Páteční dopoledne bude nejnabitější z celého festivalu, studenty totiž čekají hned tři představení! Od devíti a jedenácti hodin se v Městském divadle odehrají Foglarovy nesmrtelné Rychlé šípy v podání brněnského Loutkového divadla Radost a v deset hodin začne na Hronovické scéně klasická veselohra Poprask na laguně, kterou studenti Janáčkovy konzervatoře z Ostravy převedli do žánru hudební komedie.
Na pátou hodinu odpolední Vás pak pozveme do Jevištní zkušebny, kde si nenechte ujít bláznivou grotesku Brýle Eltona Johna ostravské Komorní scény Aréna, kterou uvádíme v sekci „Divadlo na vlastní nebezpečí“. Lákavý název, lákavá sekce! Co se asi na jevišti bude dít…?
Od sedmi večer v Městském divadle se do soutěžního klání zapojí festivalovému publiku známé Slovácké divadlo Uherské Hradiště – tentokrát na Vaše bránice zaútočí situační komedií 1+2=6 (Jeden a dvě je šest).

Stalo se třetí den…

„Magie divadla je nezastupitelná…“

Kmotrem středečního představení Vějíř divadla F. X. Šaldy Liberec byl pardubický rodák, herec Jan Přeučil. Když se tento gentleman objevil na jevišti a smeknul svůj klobouk, většina dam v hledišti obdivem jen zavzdychala.

Jak vzpomínáte na své rodné město a především na pardubické divadlo?
V Pardubicích jsme několikrát hostovali s Divadlem Na zábradlí a vždycky to bylo velmi příjemné. Také jsme tady v divadle točili několik rozhlasových inscenací přímo s diváky. To bylo nesmírně zajímavé, protože natáčení živého představení je vždy lepší, než když točíte ve studiu. Na Pardubice mám opravdu spoustu krásných vzpomínek.

Jak se vám líbilo liberecké představení, jehož jste byl kmotrem?
Především jsem byl velice rád, když mě pan ředitel Východočeského divadla oslovil, abych při této příležitosti do Pardubic přijel. Opravdu moc rád jsem jeho nabídku přijal.
Kritici a odborná veřejnost mohou mít na toto představení nejrůznější názory, ale já si myslím, že nejdůležitější je nasazení, s jakým herci celé představení odehráli. Shodou okolností je mezi nimi většina mých studentů. Všichni hráli opravdu s velkou vervou, a toho si právě velice cením. Hráli totiž, jak se říká, až na doraz. A asi nejdůležitější je, jestliže může divák odejít z tohoto představení a říct si, bylo mi chvilku dobře, bylo mi chvilku příjemně, prožil jsem příjemný večer. To je totiž to cenné, to je magie divadla, která je opravdu nezastupitelná.

Co vás v divadle nejvíc pobaví? Čemu se rád zasmějete?
Mám rád především anglický humor, ten shawovský, wildeovský. Preferuji spíše inteligentní humor.

V jaké inscenaci vás nyní mohou diváci vidět?
V současnosti dohrávám v Divadle Metro, kde jsem si rád zahrál v inscenacích Nevidím to černě a v Polední šanci Gustava Skály. Ale velmi mě potěšilo, když jsem dostal nabídku od kolegů z Ypsilonky, kde Jan Schmidt, ředitel divadla, spolu s Jurkem Neumannem objevil velice zajímavou a do té doby naprosto opomíjenou hru Marka Twaina, Vdovou proti své vůli, ke které se její autor ani nehlásil, protože měl pocit, že se mu nepovedla. Světová premiéra této hry byla 20. prosince 2007. Jde o komedii s převleky, v níž je oklamán zloduch, kterého hraji já. Díky tvořivosti souboru Ypsilonky se ze hry stala milá a příjemná inscenace plná krásných písniček. Jsem moc rád, že mohu s tímto divadlem spolupracovat, je to pro mě velmi obohacující zkušenost.

az

Finálový vtip Fórfestu

Povídá kamarád kamarádovi: „Tak jsem byl nechat utratit svého psa.“
Druhý na to udiveně: „Byl vzteklej?“
„No, nadšenej nebyl!“

Náš finálový fór můžete ohodnotit na našich stránkách i na anketních lístcích v divadle.

Zážitek, vole

Zástup školáků v úterý dopoledne před Hronovickou scénou nevěstil nic dobrého. Inscenace Divadla DISK s názvem Láska vole a rozervaní teenageři v hledišti? Nakonec se toto spojení ukázalo jako ideální.

Autor pro DISK napsaného textu Petr Kolečko totiž vypráví pomocí občas až banálních, jindy neotřelých motivů o problémech mládeže, totiž o mindrácích, hledání lásky, nefungujících vztazích v rodině apod. Jenže co hlavně, mluví nejen o teenagerech, ale také jejich jazykem. Padají tak výrazy jako „stejdž“ nebo „vytuněný“, mluví se vulgárně, za výpovědí často následuje „vole“. Většina dění se odehrává v zákulisí koncertu – „bekstejdži“, kde stojí bicí souprava, kožená sedačka a lednička, nejčastější rekvizitu představuje basa piv a otvírák. Mezi postavy patří – vedle kapely punkerů včele s drsnou Tequilou – rusky mluvící manažer, jeho pudl s tajemstvím a obřím rudým falosem, dvojice ječivých fanynek nebo hudební skupina „vystajlovaných šampónů“ skládající se z krásných mladých lidí, jež občas při hovoru zatančí kus choreografie. Tuto obdobu Luneticu či Black Milk s punkovou kapelou spojuje, jak se ukáže, nejen manažer a smlouva na společné turné…

Scéna z prázdných pivních bas, živá hudba, „týpci s hláškami“, teenagerům sympatická nadsázka, drzost i jistá dávka zvláštní poetiky a shakespearovského blankversu… „Láska vole? Zážitek, vole!“ nadepsali by dle reakcí alespoň někteří ze školáků obligátní slohovou práci na téma návštěva v divadle. Kdyby jim ji pedagogové tentokrát měli odvahu zadat.

hah

STATUTÁRNÍ MĚSTO PARDUBICE PODPORUJE GRAND FESTIVAL SMÍCHU.
POD ZÁŠTITOU MINISTRA KULTURY ČR MGR. VÁCLAVA JEHLIČKY
A PRIMÁTORA MĚSTA PARDUBICE JAROSLAVA DEMLA.
ZA FINANČNÍ PODPORY MINISTERSTVA KULTURY ČR A PARDUBICKÉHO KRAJE.

GENERÁLNÍ SPONZOR
FESTIVALU

HLAVNÍ MEDIÁLNÍ
PARTNER FESTIVALU

     
VÝZNAMNÍ PARTNEŘI FESTIVALU           

SPONZOR CEN FESTIVALU

SPONZOR FESTIVALU

MEDIÁLNÍ
PARTNER

MEDIÁLNÍ
PARTNER