VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

Na konci února nás opět čeká jedna derniéra, jedno loučení, a to s divácky oblíbenou hudební inscenací Petra Novotného MAKROPULOS musical. Abychom si ji ještě trošku připomněli, položila jsem většině herců následující tři otázky:

1. S „Makropulkou“ se loučíme po necelých čtyřech letech. Bude se ti stýskat?

2. Vzpomeneš si ještě, jak jsi hledal/a cestu ke své postavě? Bylo to snadné, nebo ne?

3. Jak bys zhodnotil/a setkání s hrou jednoho z největších českých dramatiků Karla Čapka v úpravě Petra Novotného?

PETRA JANEČKOVÁ – Emilia Marty (za roli v užší nominaci na Cenu Thálie 2023 v oboru muzikál, opereta a jiný hudebně-dramatický žánr)
1. Po Makropulos se mi bude stýskat hodně. Nápad Petra Novotného, že udělá z Věci Makropulos muzikál, byl odvážný a jsem ráda, že mě a Láďu oslovil. Písně Gábiny Osvaldové a Ondřeje Soukupa jsem si zamilovala.
2. Najít postavu a její motivace je na naší práci to nejtěžší. Když přijde divák po představení a řekne: „To ti/ vám sedlo.“ – to je ta největší pochvala, protože jsme to zahráli tak, že mu to přišlo opravdové. Vcítit se do postavy, které je 337 let je složité. (smích)
3. Panu Čapkovi skládám poklonu a nepřestanu jej obdivovat. Text je sto let starý, a přesto neuvěřitelně nadčasový a moudrý. Děkuji, pane Čapku, díky, pane Novotný, a díky všem kolegům!

LADISLAV ŠPINER – Johnny Smrt
1. Bude, poněvadž to byla perfektní práce, jak s Petrem Novotným, tak i s Ondrou Soukupem. Samozřejmě v mé roli nesmím opomenout ani choreografii Péti Parvoničové. Jsem rád, že jsme měli možnost natočit CD u Ondřeje Soukupa, a zanechat si tak vzpomínku napořád.
2. Když jsme začali zkoušet, věděl jsem, že to nebude lehké. Přeci jen věk nezastavíš a hýbat se v takové frekvenci na jevišti už zabere více přípravy než před třeba deseti lety. Ale měl jsem to mnohem jednodušší než Petra, která v podstatě nesleze z jeviště. Nejtěžší bylo kupodivu vyladit převleky mezi jednotlivými obrazy, poněvadž to je někdy opravdu „pit stop“ jako ve formuli 1...
3. Já osobně jsem Čapka moc nepotkal, byl jsem spíše průvodcem světa kabaretu a mezičlánkem v próze Čapkově, ale úprava Petra Novotného byla jedním slovem úžasná. Vím, že na tom pracoval několik let, a je to znát. Plus přidáme-li hudbu Ondřeje Soukupa otextovanou Gábinou Osvaldovou, tak vzniklo neuvěřitelně nádherné divadelní představení. Bude mi chybět.

MARTIN MEJZLÍK – Jaroslav Prus
Myslím si, že Čapkova hra Makropulos v úpravě a citlivé režii Petra Novotného, doplněna muzikou Ondřeje Soukupa a skvělými texty Gábiny Osvaldové, byla dobrou dramaturgickou volbou a přesně zapadla do našeho repertoáru. Role Pruse patřila k mým oblíbeným, ale všechno jednou končí.

JOSEF PEJCHAL – Advokát dr. Kolenatý
1. Stýská se mi po lidech, ne po představeních. Ale jestli si vzpomenu? To ano. Kdykoliv zahlédnu jméno Karel Čapek a vzpomenu, co jsme mohli z jeho tvorby hrát.
2. Nemyslím, že by bylo zajímavé číst o podobných věcech.
3. Přišlo mi šťastné, když Petr Novotný vkusně přistoupil ke hře Karla Čapka tímto způsobem, a přitom nebyl zklamán divák činohry ani muzikálu.

TOMÁŠ LNĚNIČKA – Albert Gregor
1. Bude se mi stýskat. Je to jedno z mála představení, kde nepotřebuju mikroport. (smích)
2. Snadné to není nikdy. Ale když si rozumíte s režisérem, tak je to mnohem jednodušší.
3. S Karlem Čapkem jsem se za svůj divadelní život už párkrát potkal. Myslím, že Makropulos musical je svojí formou srozumitelnější pro širší diváckou obec.

ZDENĚK RUMPÍK – Hauk-Šendorf
Za tu dobu, co jsem u divadla, to mám nastavené trochu jinak. Role odchází a po nich přichází nové, jiné. Mě vždy spíš zajímala cesta k výsledku, to hledání. Pro mě nikdy práce na roli nekončila premiérou, ale pokračovala dál, na reprízách. Makropulku jsem měl rád, bavila mě. Škoda, že končí. Spolupráce s Petrem Novotným byla skvělá, ukázal mi směr a pak už mě nechal. Já si ji začal „navlékat“ na sebe. S autorem jsem měl tu čest se setkat v minulosti mnohokrát, vždy to byla krásná a tvůrčí práce.

RADEK ŽÁK – Solicitátor Vítek
1. Nebude. Ale postavu solicitátora Vítka jsem měl rád.
2. Myslím, že u tak realisticky napsaných postav není nutné hledat motivace, jsou dané. Během zkoušení jsem si však často uvědomoval, že se mi Vítka nepodaří zahrát s takovou přirozenou lidskostí, jako jsem to viděl u svého profesora herectví Jiřího Valy v Národním divadle v inscenaci s Janou Hlaváčovou.
3. Sledoval jsem setkání Čapka s muzikálem. Byl jsem překvapen, že si neublížili. Nápadité, a přitom autora respektující mi přišly texty písní Gabriely Osvaldové. Osobně jsem byl vděčný za jasné a přesné připomínky Petra Novotného. Snad jsem je naplňoval a postavu nepodehrával, protože i když hrajete činoherní postavu, tak musíte myslet, že hrajete v muzikálu.

KAROLÍNA ŠAFRÁNKOVÁ – Kristina
1. Určitě bude! Kristýnku mám moc ráda.
2. Vzpomenu si, že to nebylo tak jednoduché, jak jsem si původně myslela. Ale moc mě to hledání bavilo.
3. Líbí se mi, že se panu režisérovi povedlo dílo Karla Čapka oživit muzikálovými čísly, aniž by z příběhu nějak vyčnívaly.