VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Kniha PŘED OPONOU, ZA OPONOU
Před oponou, za oponou - tak zní název knihy věnované divadelním dějinám. Vyšla u příležitosti stého výročí otevření Městského divadla v Pardubicích a byla pokřtěna na galavečeru 11. prosince 2009. Tedy přesně sto let poté, co se poprvé zvedla opona v našem divadelním domě a kdy se zde poprvé hrálo divadlo.
Naše knížka je věnovaná osobnostem, které divadlem během jeho stoleté historie prošly, především hercům a režisérům. Najdete v ní sto medailonů mapujících život významných divadelníků, o dalších desítkách z nich se dočtete v textu nebo v řadě popisek k fotografiím. Knihu jsme psali s plnou vážností a pečlivostí divadelních historiků, na druhou stranu co možná nejvíc čtivě, a doplnili jsme ji několika stovkami fotografií! Je to kniha hodnotná i působivá a v každém, kdo ji vezme do rukou, zanechá stopu. Tuto větu nechápejte, prosím, jako pýchu autorů, ale naopak coby jejich úctu před uměním těch, kterým sto let tleskají dlaně pardubických diváků v hledišti Městského divadla.
I zasvěcené a věrné milovníky divadla pravděpodobně překvapí, kdo všechno na zdejších prknech, která znamenají svět, vystupoval. Málokdo by si asi s Pardubicemi nespojoval jména jako Blanka Bohdanová, Jana Štěpánková, Josef Somr... Ale málokdo ví, že zde působil zakladatel Slovenského národního divadla Bedřich Jeřábek, hrála první paní Müllerová z Kishovy dramatizace Dobrého vojáka Švejka Jožka Wannerová, že zde působil budoucí dirigent La Scaly Quido Arnoldi nebo vystupovaly světoznámé pěvkyně jako Ada Sari či Ema Destinnová.
Divadelní dějiny většinou zaostří pozornost k ideovým a uměleckým směrům, mapují, co se hrálo, kdo v divadle režíroval a jaký směr razil. Na herce a jejich osudy se často zapomíná. A přitom právě lidské příběhy vystupující z dějin jsou na lidské minulosti to nejzajímavější. Naše kniha věnuje pozornost především lidem, poté teprve instituci a dobovým pnutím. Dočtete se v ní, jak název napovídá, o těch, co stáli před oponou, i o těch skrytých, méně viditelných tvářích. Za sto let jich nebyly desítky, ale stovky, a je opravdu těžké mezi nimi vybírat ty nejpřednější. Práce na knize nám zabrala rok. Čtenářům nebo i těm, kteří budou chtít jen listovat, slibuje překvapivá a nová zjištění a souvislosti na řadu večerů v dobré společnosti...
Naše knížka je věnovaná osobnostem, které divadlem během jeho stoleté historie prošly, především hercům a režisérům. Najdete v ní sto medailonů mapujících život významných divadelníků, o dalších desítkách z nich se dočtete v textu nebo v řadě popisek k fotografiím. Knihu jsme psali s plnou vážností a pečlivostí divadelních historiků, na druhou stranu co možná nejvíc čtivě, a doplnili jsme ji několika stovkami fotografií! Je to kniha hodnotná i působivá a v každém, kdo ji vezme do rukou, zanechá stopu. Tuto větu nechápejte, prosím, jako pýchu autorů, ale naopak coby jejich úctu před uměním těch, kterým sto let tleskají dlaně pardubických diváků v hledišti Městského divadla.
I zasvěcené a věrné milovníky divadla pravděpodobně překvapí, kdo všechno na zdejších prknech, která znamenají svět, vystupoval. Málokdo by si asi s Pardubicemi nespojoval jména jako Blanka Bohdanová, Jana Štěpánková, Josef Somr... Ale málokdo ví, že zde působil zakladatel Slovenského národního divadla Bedřich Jeřábek, hrála první paní Müllerová z Kishovy dramatizace Dobrého vojáka Švejka Jožka Wannerová, že zde působil budoucí dirigent La Scaly Quido Arnoldi nebo vystupovaly světoznámé pěvkyně jako Ada Sari či Ema Destinnová.
Divadelní dějiny většinou zaostří pozornost k ideovým a uměleckým směrům, mapují, co se hrálo, kdo v divadle režíroval a jaký směr razil. Na herce a jejich osudy se často zapomíná. A přitom právě lidské příběhy vystupující z dějin jsou na lidské minulosti to nejzajímavější. Naše kniha věnuje pozornost především lidem, poté teprve instituci a dobovým pnutím. Dočtete se v ní, jak název napovídá, o těch, co stáli před oponou, i o těch skrytých, méně viditelných tvářích. Za sto let jich nebyly desítky, ale stovky, a je opravdu těžké mezi nimi vybírat ty nejpřednější. Práce na knize nám zabrala rok. Čtenářům nebo i těm, kteří budou chtít jen listovat, slibuje překvapivá a nová zjištění a souvislosti na řadu večerů v dobré společnosti...
Tomáš Syrovátka, dramaturg, VČD 2009
