VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Na Malé scéně se bude opět HAPKAt...
V pondělí 7. září nás čeká repríza úspěšného hudebního pořadu na Malé scéně Jen si tak zaHAPKAt, který z písní Petra Hapky sestavili, režírovali a jako moderátorská dvojice také uvádějí Petra Janečková a Ladislav Špiner. Ke spolupráci jako v minulých letech, kdy v podobném duchu připravili koncerty s písněmi Hany Hegerové (Vzpomínka naHá) nebo Jiřího Šlitra (Šlitroviny), přizvali band pod vedením Radka Škeříka a samozřejmě své herecké kolegy. V pořadu tedy uslyšíte zpívat nejen Petru a Láďu, ale také velkou část divadelního souboru. Následující anketku mezi některými účinkujícími přijměte jako malou pozvánku na večer plný kvalitní hudby a zábavy:
1. Když jsem se ptala Petry, jakým způsobem s Láďou vybírali písně do svého pořadu, říkala, že jste si je většinou vybírali sami. Podle čeho tedy?
2. Snad jo! Na to by spíš měli odpovídat posluchači. :-)
3. Určitě je to radost. A hlavně když je kapelníkem kliďas a profík jako Radek Škeřík.
2. Řekl bych, že ano. V mém případě jde o píseň z muzikálu Kudykam, která je vlastně takovým jemným dialogem.
3. Je to dost mimo mou komfortní zónu a vždycky se dost stresuju. Ale to se nevylučuje s tím, že mě to moc baví a rád bych se časem otrkal, abych se nemusel vůbec stresovat a už si takové akce jen užíval.
2. Pokud má píseň zajímavý příběh, je to pro mě přidaná hodnota, a je fajn, že si v tom i jako herci můžeme najít nějaké své interpretace. Navíc v takovém šansonu třeba tolik nevyniknou naše nejistoty ve zpěvu. :-)
3. Vlastně obojí. Je to mimo moji komfortní zónu, ale zároveň mě to hrozně baví a láká. Ráda se v tomto směru překonávám a takovým výzvám se nevyhýbám.
2. Pomáhá to neskutečně. Pro mě jako pro herce je příjemnější, když má píseň příběh, začátek prostředek a konec. Jak kvůli orientaci, tak kvůli výrazu.
3. Pro mě osobně to bylo překonání největšího strachu, který můžu na scéně zažít. Takže to vůbec není komfortní, ale jsem rád, že jsem se tomu strachu postavil, a to navíc po boku mé ženy.
2. Krásný příběh, krásný text vždycky inspiruje, dojímá, baví.
3. No, já v tomto nemám příliš zkušenosti, takže to je pro mě výzva.
2. Co se týče textu, herec by měl vždycky vědět, co říká a proč to říká, jak to říká, by ho nemělo zajímat. A totéž se týká i zpěvu.
3. Když jsem v Pardubicích začínal, byl v divadle orchestr a my zpívali naostro, bez mikroportů. To asi mluví za vše…
2. Miluju šansony, moc ráda je zpívám, ale dobře zazpívat šanson, to je velké umění, a proto si na některé vůbec netroufám. Zkrátka bojím se, abych tu nádheru nepokazila.
3. Jsem vždycky ráda za živý orchestr, protože to zkrátka žije. Ať už při muzikálech v divadle, anebo při pořadech, jako je tento. A s Radkem Škeříkem a jeho parťáky je radost pracovat.
2. Šansony jsou hodně o emocích a příběhu a je zde potřeba i nějaké charisma. Není to tak snadné. Ale když je text dobrý, někdy se to dělá samo.
3. Mám ráda podobné projekty, ráda si zazpívám a dostanu se do kontaktu s novými skladbami a tvůrci.
2. Spíš než Hapka vypráví Horáček. A jeho texty jsou básnivé a dobře se říkají. Jsou to takový malý špíly, je fajn narvat do těch pár minut celý příběh a pokusit se ho předat. Snad se nám to daří…
3. Koncertování s kapelou pro mě není zvláštností, neb sám – ať už se svojí kapelou, nebo jen s kytarou – jezdím. Zcela jistě je to okořenění herecké práce a fajn možnost ukázat se našim divákům i jinak než v našich inscenacích. Přijďte, je to večer s dobrou muzikou a skvělými texty. Je to zkrátka večer v dobré společnosti.
2. Naprosto. Je to zkrátka interpretace textu stejně jako na divadle. Navíc to, že to jsou příběhy, zcela jasně definuje a vede interpreta přirozeně dál.
3. Já to mám osobně strašně rád a cítím se v tom velice komfortně.
1. Když jsem se ptala Petry, jakým způsobem s Láďou vybírali písně do svého pořadu, říkala, že jste si je většinou vybírali sami. Podle čeho tedy?
2. Petr Hapka byl mistr šansonu a jeho písně jsou vlastně takové mini příběhy. Pomáhá ti to při jejich interpretaci?
3. Koncert s živou kapelou je trošku jiná disciplína než divadlo – baví tě takhle vystupovat, nebo je to trochu mimo tvoji komfortní zónu?
Martina Sikorová
1. Snad si to pamatuju dobře, že jsem Petře řekla, že budu zpívat cokoli, že jsou prostě parádní všecky… No a taky bylo vtipné, že jsem hned vzápětí zmínila Potměšilého hosta a dodala, že je mi jasné, že toho bychom chtěly všechny. :-) A pak se ukázalo, že nás chce zpívat hodně, tak mi přišel vhodnější nějaký duet. A protože písně z Kudykamu jsou mňam, sáhla jsem tam, poprosila o spolupráci Jirku Hábu a bylo to.2. Snad jo! Na to by spíš měli odpovídat posluchači. :-)
3. Určitě je to radost. A hlavně když je kapelníkem kliďas a profík jako Radek Škeřík.
Jiří Hába
1. Mně byla píseň doporučena, protože bylo zapotřebí i nějakých duetů. Nicméně se mi moc líbí a jsem rád, že si můžu zazpívat s Martinkou Sikorovou.2. Řekl bych, že ano. V mém případě jde o píseň z muzikálu Kudykam, která je vlastně takovým jemným dialogem.
3. Je to dost mimo mou komfortní zónu a vždycky se dost stresuju. Ale to se nevylučuje s tím, že mě to moc baví a rád bych se časem otrkal, abych se nemusel vůbec stresovat a už si takové akce jen užíval.
Eliška Lásková
1. Písničku Přišlo mi to vhod jsem navrhla já, znala jsem ji už dlouho a vždycky se mi líbila, není to tak profláknutý kus a zároveň to ani není tak typicky hapkovský šanson. Měla jsem pocit, že by nám to s Pepou mohlo sednout, a on přes menší přemlouvání souhlasil, že to se mnou zkusí. :-)2. Pokud má píseň zajímavý příběh, je to pro mě přidaná hodnota, a je fajn, že si v tom i jako herci můžeme najít nějaké své interpretace. Navíc v takovém šansonu třeba tolik nevyniknou naše nejistoty ve zpěvu. :-)
3. Vlastně obojí. Je to mimo moji komfortní zónu, ale zároveň mě to hrozně baví a láká. Ráda se v tomto směru překonávám a takovým výzvám se nevyhýbám.
Josef Láska
1. S návrhem písničky přišla Eliška a já jsem hned od prvního poslechu věděl, že to s ní chci zpívat. Měli jsme na výběr ještě jednu, ale ta byla na mé zkušenosti až moc těžká.2. Pomáhá to neskutečně. Pro mě jako pro herce je příjemnější, když má píseň příběh, začátek prostředek a konec. Jak kvůli orientaci, tak kvůli výrazu.
3. Pro mě osobně to bylo překonání největšího strachu, který můžu na scéně zažít. Takže to vůbec není komfortní, ale jsem rád, že jsem se tomu strachu postavil, a to navíc po boku mé ženy.
Ludmila Mecerodová
1. Mně Levandulovou navrhla Péťa jakože pro dva nestory. :-)2. Krásný příběh, krásný text vždycky inspiruje, dojímá, baví.
3. No, já v tomto nemám příliš zkušenosti, takže to je pro mě výzva.
Zdeněk Rumpík
1. Levandulovou jsem si vybral z mnoha důvodů. S Petrem Hapkou máme podobný témbr hlasů, znali jsme se a jeho muziku si občas pouštím. Byl jsem velmi rád, že i Lída byla svolná.2. Co se týče textu, herec by měl vždycky vědět, co říká a proč to říká, jak to říká, by ho nemělo zajímat. A totéž se týká i zpěvu.
3. Když jsem v Pardubicích začínal, byl v divadle orchestr a my zpívali naostro, bez mikroportů. To asi mluví za vše…
Dagmar Novotná
1. Já jsem měla vyhlédnuté tři písničky. Na jednu jsem postupně ztrácela odvahu a zbylé dvě se trochu hádaly, až zvítězila ta, kterou zpívám, protože chytá za srdíčko a je hudebně moc krásná.2. Miluju šansony, moc ráda je zpívám, ale dobře zazpívat šanson, to je velké umění, a proto si na některé vůbec netroufám. Zkrátka bojím se, abych tu nádheru nepokazila.
3. Jsem vždycky ráda za živý orchestr, protože to zkrátka žije. Ať už při muzikálech v divadle, anebo při pořadech, jako je tento. A s Radkem Škeříkem a jeho parťáky je radost pracovat.
Eliška Jechová
1. Původně jsem měla tip na jiné písně, ale nakonec to vyšlo na Vanu plnou fialek. Nebyl to tak docela můj nápad, ale zazpívala jsem si ji ráda. Skrz „Hapkoviny“ jsem k ní našla vztah a velké zalíbení. Navíc mi v té době zrovna umírala babička, která byla během svého života velký živel, tak mi to přišlo docela aktuální.2. Šansony jsou hodně o emocích a příběhu a je zde potřeba i nějaké charisma. Není to tak snadné. Ale když je text dobrý, někdy se to dělá samo.
3. Mám ráda podobné projekty, ráda si zazpívám a dostanu se do kontaktu s novými skladbami a tvůrci.
Jan Vápeník
1. Popravdě, když jsem viděl, jaké písně zazní, řekl jsem si, že by to chtělo song, který šlape. :-) Je totiž spousta krásnejch táhlejch hapkovskej songů, ale taky spousta pecek, které nakopnou, a je fajn to střídat. Tedy můj důvod vybrat si Individualitu byl ryze praktický.2. Spíš než Hapka vypráví Horáček. A jeho texty jsou básnivé a dobře se říkají. Jsou to takový malý špíly, je fajn narvat do těch pár minut celý příběh a pokusit se ho předat. Snad se nám to daří…
3. Koncertování s kapelou pro mě není zvláštností, neb sám – ať už se svojí kapelou, nebo jen s kytarou – jezdím. Zcela jistě je to okořenění herecké práce a fajn možnost ukázat se našim divákům i jinak než v našich inscenacích. Přijďte, je to večer s dobrou muzikou a skvělými texty. Je to zkrátka večer v dobré společnosti.
Štěpán Pospíšil
1. Já jsem měl původně vybranou úplně jinou píseň. Nebo spíš – už dlouho jsem věděl, že jestli bude možnost si tu písničku někdy zazpívat, tak do toho půjdu. Bohužel ta byla již zabraná. Tak jsem se pídil dál a hledal jsem nějaké méně známé písničky, protože jsem si myslel, že ostatní půjdou právě po těch šlágrech. Navíc jsem se chtěl naučit něco nového, a tak jsem si vybral Už svítá.2. Naprosto. Je to zkrátka interpretace textu stejně jako na divadle. Navíc to, že to jsou příběhy, zcela jasně definuje a vede interpreta přirozeně dál.
3. Já to mám osobně strašně rád a cítím se v tom velice komfortně.
Anna Zindulková Hlaváčková