VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Otázka Othella / Otázky Othellovi a spol.
Stejně jako jsem po premiéře Normálního debila položila tři otázky jeho hercům, neunikli mým dotazům (i když se o to tentokrát trošku snažili) ani herci z Othella, tedy alespoň představitelé ústředního trojúhelníku Shakespearovy tragédie. MILAN NĚMEC, VERONIKA MACKOVÁ a LADISLAV ŠPINER byli ochotní odpovědět i na ne úplně pohodlné a možná i částečně osobní otázky, které s Othellem tematicky souvisí.
1. Jsi žárlivý/á? Může být pro tebe žárlivost důkazem lásky?
2. S důvěrou jsem opatrný. Samozřejmě by to bylo nejjednodušší a nejkrásnější – věřit, absolutně někomu důvěřovat, ale v tomhle jsem spíš skeptik. Říká se, že pesimista je dobře informovaný optimista. A přitom nezáleží jen na tom, jaké informace máte, ale spíš jak s nimi naložíte. Důvěře se učíme celý život a nejde přitom tolik o spolehlivost informací, jako o nás, jak se k nim postavíme. Jsou lidé, kteří moji důvěru zklamali, a já jsem jim neodpustil, na druhou stranu svým hodně blízkým lidem bych odpustit dokázal, protože chápu, že i oni mají právo na omyl. Důvěra je lidská potřeba a otázka důvěry je jen v našem osobním nastavení.
3. Ano, všichni se přece denně dopouštíme nevědomé manipulace svým okolím. Potřebujeme mít sebe a své okolí v určité pozici, která se nám zamlouvá, dostáváme své partnery, své děti „pod kontrolu“. To je ale láskyplná manipulace, na rozdíl od naprosto jasně cílené, kruté manipulace Jaga Othellem. Herectví jako profese je v podstatě také o manipulaci. Režijní práce – dostat bandu herců, kam potřebuju – vyžaduje chytrou a citlivou odbornou manipulaci. A pak samozřejmě manipulujeme sami sebou, abychom se dostali někam, kde možná ani být nakonec nechceme, nebo někam, kde bychom strašně chtěli být, ale nikdy se tam nedostaneme.
P.S. Anebo je to, Aničko, třeba úplně jinak, co já vím ještě zatím o životě…?
2. Důvěřivá jsem byla. Věřila jsem všechno a všem. Na to jsem samozřejmě doplatila. Čím jsem starší, přestávám důvěřovat a nevěřím nikomu nic. :-) Občas nerozumím a nevěřím ani sama sobě, natož někomu druhému. Snažím se spoléhat na selský rozum.
3. Myslím si, že každý se v životě dopustí jisté manipulace, i nevědomé, včetně mě. Tuším, že z mé strany to snad nikdy nebylo myšleno ve zlém, že šlo vždycky o manipulaci v pozitivním slova smyslu. Třeba když navedu bratra, aby udělal nebo řekl něco hezkého rodičům, aby měli radost. Snad i flirt je jakási forma vědomé manipulace – jak se říká: „Měla ho omotaného kolem prstu.“
2. Důvěra k rodičům v dětství je nepopiratelná… Do jaké míry se otočí vůči lidem, záleží na mnoha okolnostech.
3. Manipulace je lidem dědičně daná už od pravěku. Je otázkou, o jak silného člověka či osobnost jde.
1. Jsi žárlivý/á? Může být pro tebe žárlivost důkazem lásky?
2. Jsi důvěřivý/á? Do jaké míry jsi schopný/a věřit ostatním? Existuje někdo, komu bezmezně věříš?
3. Dopustil/a ses někdy vědomé manipulace druhým člověkem? Je skryté manipulování lidmi za určitých okolností morálně omluvitelné?
MILAN NĚMEC
1. Ano, myslím, že nažárlí jen ten, kdo nemiluje. Míra žárlivosti se odvíjí od míry citu, proto Othello skončí tak, jak skončí. Jeho žárlivost je totiž podložená obrovskou vírou v dobro a v lásku, a kvůli tomu může dojít k tak tragickému obratu. Člověk může svou žárlivost krotit, může hluboce milovat a předstírat, že nežárlí, ale nemůže předstírat, že ho to nebolí, když má k žárlivosti skutečný důvod.2. S důvěrou jsem opatrný. Samozřejmě by to bylo nejjednodušší a nejkrásnější – věřit, absolutně někomu důvěřovat, ale v tomhle jsem spíš skeptik. Říká se, že pesimista je dobře informovaný optimista. A přitom nezáleží jen na tom, jaké informace máte, ale spíš jak s nimi naložíte. Důvěře se učíme celý život a nejde přitom tolik o spolehlivost informací, jako o nás, jak se k nim postavíme. Jsou lidé, kteří moji důvěru zklamali, a já jsem jim neodpustil, na druhou stranu svým hodně blízkým lidem bych odpustit dokázal, protože chápu, že i oni mají právo na omyl. Důvěra je lidská potřeba a otázka důvěry je jen v našem osobním nastavení.
3. Ano, všichni se přece denně dopouštíme nevědomé manipulace svým okolím. Potřebujeme mít sebe a své okolí v určité pozici, která se nám zamlouvá, dostáváme své partnery, své děti „pod kontrolu“. To je ale láskyplná manipulace, na rozdíl od naprosto jasně cílené, kruté manipulace Jaga Othellem. Herectví jako profese je v podstatě také o manipulaci. Režijní práce – dostat bandu herců, kam potřebuju – vyžaduje chytrou a citlivou odbornou manipulaci. A pak samozřejmě manipulujeme sami sebou, abychom se dostali někam, kde možná ani být nakonec nechceme, nebo někam, kde bychom strašně chtěli být, ale nikdy se tam nedostaneme.
P.S. Anebo je to, Aničko, třeba úplně jinak, co já vím ještě zatím o životě…?
VERONIKA MACKOVÁ
1. Žárlivá jsem nebývala. Bohužel dnes se s žárlivostí peru. Myslím si, že zdravá žárlivost až tak nevadí, popsala bych ji spíše jako strach z odloučení. Samička přece nechce přijít o svého samce. Horší je, když pak přijde ta druhá podoba žárlivosti. Tu dokonce vnímám jako jakousi nemoc. I když si stále myslím, že mě se ta horší varianta dlouhodobě netýká, z dosavadní zkušenosti musím uznat, že jde o zvláštní pocit, ani nechápu, kde se to v človeku bere. Je to jako zatemnění mozku. Když mě podobný stav zase opustí, nadávám si a nechápu se – proč jsem vlastně udělala, řekla, myslela to či ono? Musím se s ní naučit zacházet, jelikož je to pro mě něco nového, doufám, že zase brzy odejde, tak jak přišla. Žárlivost je hra s ohněm.2. Důvěřivá jsem byla. Věřila jsem všechno a všem. Na to jsem samozřejmě doplatila. Čím jsem starší, přestávám důvěřovat a nevěřím nikomu nic. :-) Občas nerozumím a nevěřím ani sama sobě, natož někomu druhému. Snažím se spoléhat na selský rozum.
3. Myslím si, že každý se v životě dopustí jisté manipulace, i nevědomé, včetně mě. Tuším, že z mé strany to snad nikdy nebylo myšleno ve zlém, že šlo vždycky o manipulaci v pozitivním slova smyslu. Třeba když navedu bratra, aby udělal nebo řekl něco hezkého rodičům, aby měli radost. Snad i flirt je jakási forma vědomé manipulace – jak se říká: „Měla ho omotaného kolem prstu.“
LÁĎA ŠPINER
1. Špetka žárlivosti k lásce a vztahu patří.2. Důvěra k rodičům v dětství je nepopiratelná… Do jaké míry se otočí vůči lidem, záleží na mnoha okolnostech.
3. Manipulace je lidem dědičně daná už od pravěku. Je otázkou, o jak silného člověka či osobnost jde.
Anna Hlaváčková
