VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Známý neznámý EMANUEL FRYNTA
Jméno zná snad každý, alespoň je-li trochu pamětník. Ale kdo se za ním skrývá?
Album Petra Skoumala Kdyby prase mělo křídla znají i nepamětníci, ale málokdo ví, že většinu textů k jeho písním napsal Emanuel Frynta. Kdo byl člověk tohoto jména?
Po roce 1945 studoval rusistiku na Filosofické fakultě UK v Praze, patřil k nejnadanějším žákům Bohumila Mathesia, ale po únoru 1948 studia zanechal na protest proti propouštění nekomunistických pedagogů, mj. Jana Patočky a Václava Černého. Od té doby pracoval na volné noze jako překladatel, básník, esejista, editor…
Roku 1960 vyšla v němčině jeho studie Franz Kafka lebte in Prag. Záhy byla přeložena do angličtiny a vzbudila mezinárodní zájem. Česky ovšem vyšla až roku 2000, čtvrtstoletí po autorově smrti. Podobně to bylo se studií Hašek the Creator of Schweik, která vyšla roku 1965 anglicky, posléze německy, ale česky zřejmě vůbec.
Jména překladatele si u čteného díla všimne bohužel jen poučený a zvídavý čtenář. Jméno Emanuela Frynty by našel u více než padesáti děl ruských autorů (Čechov, Puškin, Dostojevskij, Jesenin, Lermontov ad.), dále pak u překladů z angličtiny (pověstná Spoonriverská antologie), italštiny (renesanční lyrika), francouzštiny (trobadoorská milostná poezie)… Překládal i z němčiny, španělštiny, slovenštiny, makedonštiny… Jako jeden z prvních uvedl do české literatury básníka Christiana Morgensterna.
Své vlastní básně a eseje publikoval takřka výhradně jen v časopisech. Jeho verše zazněly v divadelních inscenacích Ivana Vyskočila a Jiřího Suchého. S Ivanem Vyskočilem také spoluvytvářel rozhlasové cykly Zastřená tvář poezie a Jen tak. Knižně a v češtině vyšly za jeho života jen monografie fotografů Jana Lukase a Evy Fukové a Nová knížka pro děti o chvástavém štěněti.
Krátce před smrtí zničil většinu svých nevydaných rukopisů. Roku 1975 zemřel na rakovinu, ve dvaapadesáti letech, v naprosté chudobě. Nebyl doma prorokem…
K 70. výročí narození Emanuela Frynty vyšly dvě významné publikace: kniha povídek a básní z pozůstalosti, nazvaná Závratné pomyšlení, a soubor rozhlasových přednášek Zastřená tvář poezie. K 90. výročí vydalo nakladatelství Torst souborné vydání esejů pod strohým názvem Eseje.
Letošní 3. leden byl stým výročím jeho narození. Dílo Emanuela Frynty si připomeneme v pořadu PÍSNIČKY BEZ MUZIKY S MUZIKOU. Knížka veršů nejen pro děti, nazvaná Písničky bez muziky, vyšla roku 1988, třináct let po autorově smrti. Náš pořad si půjčuje její jméno, ale nabídne ukázky i z jiné autorovy tvorby, a navíc bude s muzikou. S muzikou Jiřího Šlupky Svěráka.
V pořadu Písničky bez muziky s muzikou účinkují Ludmila Mecerodová, Radek Žák a Jiří Šlupka Svěrák. Připravil Jiří Šlupka Svěrák.
Album Petra Skoumala Kdyby prase mělo křídla znají i nepamětníci, ale málokdo ví, že většinu textů k jeho písním napsal Emanuel Frynta. Kdo byl člověk tohoto jména?
Po roce 1945 studoval rusistiku na Filosofické fakultě UK v Praze, patřil k nejnadanějším žákům Bohumila Mathesia, ale po únoru 1948 studia zanechal na protest proti propouštění nekomunistických pedagogů, mj. Jana Patočky a Václava Černého. Od té doby pracoval na volné noze jako překladatel, básník, esejista, editor…
Roku 1960 vyšla v němčině jeho studie Franz Kafka lebte in Prag. Záhy byla přeložena do angličtiny a vzbudila mezinárodní zájem. Česky ovšem vyšla až roku 2000, čtvrtstoletí po autorově smrti. Podobně to bylo se studií Hašek the Creator of Schweik, která vyšla roku 1965 anglicky, posléze německy, ale česky zřejmě vůbec.
Jména překladatele si u čteného díla všimne bohužel jen poučený a zvídavý čtenář. Jméno Emanuela Frynty by našel u více než padesáti děl ruských autorů (Čechov, Puškin, Dostojevskij, Jesenin, Lermontov ad.), dále pak u překladů z angličtiny (pověstná Spoonriverská antologie), italštiny (renesanční lyrika), francouzštiny (trobadoorská milostná poezie)… Překládal i z němčiny, španělštiny, slovenštiny, makedonštiny… Jako jeden z prvních uvedl do české literatury básníka Christiana Morgensterna.
Své vlastní básně a eseje publikoval takřka výhradně jen v časopisech. Jeho verše zazněly v divadelních inscenacích Ivana Vyskočila a Jiřího Suchého. S Ivanem Vyskočilem také spoluvytvářel rozhlasové cykly Zastřená tvář poezie a Jen tak. Knižně a v češtině vyšly za jeho života jen monografie fotografů Jana Lukase a Evy Fukové a Nová knížka pro děti o chvástavém štěněti.
Krátce před smrtí zničil většinu svých nevydaných rukopisů. Roku 1975 zemřel na rakovinu, ve dvaapadesáti letech, v naprosté chudobě. Nebyl doma prorokem…
K 70. výročí narození Emanuela Frynty vyšly dvě významné publikace: kniha povídek a básní z pozůstalosti, nazvaná Závratné pomyšlení, a soubor rozhlasových přednášek Zastřená tvář poezie. K 90. výročí vydalo nakladatelství Torst souborné vydání esejů pod strohým názvem Eseje.
Letošní 3. leden byl stým výročím jeho narození. Dílo Emanuela Frynty si připomeneme v pořadu PÍSNIČKY BEZ MUZIKY S MUZIKOU. Knížka veršů nejen pro děti, nazvaná Písničky bez muziky, vyšla roku 1988, třináct let po autorově smrti. Náš pořad si půjčuje její jméno, ale nabídne ukázky i z jiné autorovy tvorby, a navíc bude s muzikou. S muzikou Jiřího Šlupky Svěráka.
OSEL
Že osel někdy mívá roupy
a je tak trochu svéhlavý,
řeklo se o něm, že je hloupý,
a už se toho nezbaví.
Jemu je ale jedno, jestli
jdou o něm světem pomluvy.
Myslíte, že byste to nesli
tak moudře, dejme tomu vy?
Že osel někdy mívá roupy
a je tak trochu svéhlavý,
řeklo se o něm, že je hloupý,
a už se toho nezbaví.
Jemu je ale jedno, jestli
jdou o něm světem pomluvy.
Myslíte, že byste to nesli
tak moudře, dejme tomu vy?
V pořadu Písničky bez muziky s muzikou účinkují Ludmila Mecerodová, Radek Žák a Jiří Šlupka Svěrák. Připravil Jiří Šlupka Svěrák.
Jana Pithartová
