VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
SOUČASNÁ VÝSTAVA: Vladana Hajnová (2. května – 14. října 2026)
Grafička, autorka objektů a kreseb a pedagožka Vladana Hajnová se narodila v Pardubicích do rodiny malíře a sochaře Alvy Hajna, který patřil do okruhu autorů nazývaných Starý psi. Vystudovala Střední průmyslovou školu textilní v Brně a poté absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze, ateliér volné grafiky (1985–1991). Je členkou Klubu konkretistů KK3, který zahrnuje několik generací tvůrců pracujících s jazykem geometrie. Vystavuje nejen v Čechách, ale i v zahraničí.
„Vladana Hajnová využívá ve své tvorbě akumulativní princip. Co znamená, pokud umístíme čáry a linie stejné kvality vedle sebe či přes sebe? Jedna čára může být slabá, ale akumulace čar už je intenzita, dynamika, cesta, proud, konfigurace. Autorka tento princip používá už od své první kresebné a grafické etapy. Ale doopravdy ho zúročuje v rozměrných kresbách z posledních let. Ty největší mají životní měřítko, autorka musí využít celé tělo, aby dvoumetrová kresba vznikla. Takové kresby jsou performativní, zkuste si představit, jak je možné ve sto vrstvách pokrýt papír čárou… Je v tom úmysl, plán, a pokud se sem dostane improvizace, tak podobná tanci – odvíjí se od možností těla, od délky paží a síly ruky.
Vystavené modré kresby vzniklé dokumentním inkoustem jsou expresivní, a přece vycházejí z jasné struktury a jasnou strukturu skládají. Ideálně by měly být umístěny na velké bíle stěně, aby vynikla jejich energie. Potencialita bublající pod povrchem svou mocí.
Modré kresby navazují na objekty Vladany Hajnové. Kresbou v prostoru se může stát akumulace dřevěných špejlí do tvaru krychlí, koulí, válců. Ale i plastových trubiček, kovových drátů nebo dokonce čar 3D perem. Brčka mají velkou výhodu, dokážeme přes ně zahlédnout opačnou stranu sálu. Zabírají prostor, ale díky průhlednosti jsou v jistém smyslu téměř neviditelné. Vystavené modré práce jsou alternativou ke kresbám v prostoru vytvořeným filamentem, materiálem 3D tisku. Nemylme se, nejde o žádný odosobněný strojový tisk, ale o čáru perem, kterou autorka musí učinit a opakovat. Čára se stává součástí pevného tvaru, nebo naopak oblaku čar, modrého pole. Kovové pletivo (jedna čára přes druhou) dává vzniknout celému městu vznosných kvádrů.
Čára je základ rukopisu, je to to první, co se člověk naučí, co má nejblíže. Schopnost čáry člověku zůstává, i když je třeba na pustém ostrově. Co znamená akumulace čar? Intenzivní zprávu: Jsem tady a vyjadřuji se. Vydávám energii. Modré kresby jsou manifestací různých energií. Pevné a rovné, ale i energie točící se v kruhu, síly, která obtáčí prázdná místa,“ říká kurátorka Martina Vítková.
Díla jsou k prohlédnutí v době představení – viz program (foyer otevřeno půl hodiny před začátkem), případně po domluvě s Radkem Smetanou (602 595 016). Děkujeme za pochopení!
„Vladana Hajnová využívá ve své tvorbě akumulativní princip. Co znamená, pokud umístíme čáry a linie stejné kvality vedle sebe či přes sebe? Jedna čára může být slabá, ale akumulace čar už je intenzita, dynamika, cesta, proud, konfigurace. Autorka tento princip používá už od své první kresebné a grafické etapy. Ale doopravdy ho zúročuje v rozměrných kresbách z posledních let. Ty největší mají životní měřítko, autorka musí využít celé tělo, aby dvoumetrová kresba vznikla. Takové kresby jsou performativní, zkuste si představit, jak je možné ve sto vrstvách pokrýt papír čárou… Je v tom úmysl, plán, a pokud se sem dostane improvizace, tak podobná tanci – odvíjí se od možností těla, od délky paží a síly ruky.
Vystavené modré kresby vzniklé dokumentním inkoustem jsou expresivní, a přece vycházejí z jasné struktury a jasnou strukturu skládají. Ideálně by měly být umístěny na velké bíle stěně, aby vynikla jejich energie. Potencialita bublající pod povrchem svou mocí.
Modré kresby navazují na objekty Vladany Hajnové. Kresbou v prostoru se může stát akumulace dřevěných špejlí do tvaru krychlí, koulí, válců. Ale i plastových trubiček, kovových drátů nebo dokonce čar 3D perem. Brčka mají velkou výhodu, dokážeme přes ně zahlédnout opačnou stranu sálu. Zabírají prostor, ale díky průhlednosti jsou v jistém smyslu téměř neviditelné. Vystavené modré práce jsou alternativou ke kresbám v prostoru vytvořeným filamentem, materiálem 3D tisku. Nemylme se, nejde o žádný odosobněný strojový tisk, ale o čáru perem, kterou autorka musí učinit a opakovat. Čára se stává součástí pevného tvaru, nebo naopak oblaku čar, modrého pole. Kovové pletivo (jedna čára přes druhou) dává vzniknout celému městu vznosných kvádrů.
Čára je základ rukopisu, je to to první, co se člověk naučí, co má nejblíže. Schopnost čáry člověku zůstává, i když je třeba na pustém ostrově. Co znamená akumulace čar? Intenzivní zprávu: Jsem tady a vyjadřuji se. Vydávám energii. Modré kresby jsou manifestací různých energií. Pevné a rovné, ale i energie točící se v kruhu, síly, která obtáčí prázdná místa,“ říká kurátorka Martina Vítková.
Díla jsou k prohlédnutí v době představení – viz program (foyer otevřeno půl hodiny před začátkem), případně po domluvě s Radkem Smetanou (602 595 016). Děkujeme za pochopení!