VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE
Milan Krynek (7. prosince 2013 – 13. února 2014)
Krajina byla a je můj oblíbený námět, který je pro mě vždy výzvou, říká Milan Krynek
Poetické abstrakce Jana Dingy vystřídaly ve foyer krajinné motivy v obrazech malíře MILANA KRYNKA, člena Unie výtvarných umělců Hradec Králové.
Autora a jeho tvorbu přibližuje jeho dlouholetý přítel a vedoucí galerie Zázvorka v Novém Městě nad Metují Petr Suchánek: Milan Krynek se narodil roku 1966 v Rychnově nad Kněžnou a dětství i velkou část dospělého života prožil v Černíkovicích. Vážněji se malováním začal zabývat na počátku osmdesátých let. V té době jej velmi ovlivnily návštěvy u akademického malíře Jiřího Zemánka a jeho bratra Ladislava, sochaře – a samozřejmě především rozpravy s nimi. Mnohé z jejich rad má prý na paměti stále. Doslova zjevením však pro Milana byla výstava obrazů akademického malíře Miloše Pošara. Zjistil, že jeho vlastnímu cítění jsou blízké Pošarovy formální postupy i jeho barevnost. Zde našel svůj velký vzor, svého mistra.
Zhruba posledních sedm osm let mám možnost vývoj tvorby Milana Krynka sledovat poměrně zblízka. Naše seznámení spadá – alespoň si to myslím – do pro něj přelomové doby, kdy ho manželka Daniela přesvědčila, aby začal malovat také akvarelem a tuší. Prostřednictvím akvarelu si tehdy začal tříbit svoji malířskou techniku a já jsem žasl nad jeho pracovitostí a pokroky. Bylo asi zákonité, že po čase začal hledat způsob, jak přenést lehkost a vzdušnost akvarelových barev také na svá plátna. A v tom sehrál znovu důležitou roli jeho mistr. Milan si totiž uvědomil, že právě Pošarova typická sametově hebká barva by mohla být tím, po čem pátrá. Se svým mistrem se do té doby ještě nikdy osobně nesetkal, a tak se rozhodl vydat do jeho ateliéru na Zbraslav. Pošar byl nečekaným zájmem o své dílo i o techniku přípravy kaseinových barev velice potěšen a tajemství mu předal. Od té doby si Milan některé barvy připravuje vlastníma rukama; a na Zbraslavi byl až do Pošarovy smrti častým hostem.
Milan Krynek od počátku maluje především krajinu. Krajinu s rozoranými poli, za sucha růžovými a po dešti syté rudými, se zeleněmi lesů a luk, řepkovými i obilnými poli, s obyčejnými chalupami a především s vysokým horizontem, který k Podorlicku i Náchodu, kam před několika lety přesídlil, patří; krajinu, v níž se při chůzi dost zadýcháte. Maluje však také krajiny spatřené na cestách – sluncem ozářené Středomoří, jemuž dominuje jasná modř nebe a moře, vedle okrů a hnědi skal a vyprahlých střech a zdí pobřežních vesnic. Maluje a kreslí to, co se mu líbí, a podává to tak, aby svou radost z viděného sdělil ostatním. A jak se zdá, opouští pomalu jistotu přístavu, kterou mu doposud byla Pošarova tvorba, a vydává se na širé moře. Nezbývá než mu popřát dobrý vítr do plachet.
Více o Milanu Krynkovi naleztnete na jeho webových stránkách www.krynek.com.
Radek Smetana
