Prázdninové sny našich herců

Blíží se konec 99. divadelní sezóny Východočeského divadla a čeká nás vstup do jubilejní sté sezóny. Ještě před tím však nabereme síly během divadelních prázdnin, na které se po nabitém roce už opravdu těšíme.

Konec sezóny však bývá také náročný, a to především díky hraní v plenéru hradu Kunětická hora, kde o červnových víkendech opět odehrajeme hudební baladu Cikáni jdou do nebe. Na počátku července nás ještě čeká účinkování na festivalu Poláčkovo léto v Rychnově nad Kněžnou, kam jsme každoročně zváni. Letos tam od 5. do 7. července hostujeme s Broukem v hlavě a dvakrát s „Cikány“. Úplně poslední představení této sezóny odehrajeme 8. července v Sobotce, kam ještě před prázdninami herci odjedou se zbojnickým muzikálkem Janík, hojahoj, zbojník!

Pak se už herci budou moci „rozběhnout do světa“ a začít si užívat zaslouženého volna. Jak by si představovali ideálně strávené prázdniny a zda se ty letošní alespoň trochu přiblíží jejich představám, vám v následujících řádcích někteří sami prozradí…

Dáša a Pavel Novotní: Řekli bychom, že asi hlavně v klidu a tichu, snad jen za doprovodu ptačí hudby. Ale protože jsme už asi deset let nebyli u moře, tak se chystáme letos, jen zatím nevíme kam. Ono totiž to moře a jižní teplo má taky cosi do sebe. Takže pokud se nic nepřihodí, tak to letos bude o to pestřejší.

Zdeněk Rumpík: Co to jsou vlastně ideálně strávené prázdniny? Pravděpodobně ty s rodinou, v příjemném prostředí a také ve zdraví. Počasí se plánovat nedá. Ideální by bylo, kdybych na chalupě dodělal všechny pracovní resty, které se mi během sezóny nashromáždily. Plánuji také, že se budu více věnovat myslivosti, opravám krmelců a zásypů. Možná i lovu. Také s rodinou zajedeme k moři načerpat energii ze sluníčka. Co tedy v žádném případě neplánuji, je absolutní nečinnost a lenošení. To neumím.

Martina Sikorová: Letošní sezóna pro mě byla poměrně náročná, takže za ideální prázdniny momentálně považuji jakékoli prázdniny. Zatím mám v plánu moře, nejspíš Řecko a putování po jižní Francii, taky zahrádku, rodinu a kamarády. Tak uvidíme, snad to všechno stihnu.

Josef Pejchal: Ideálně strávené prázdniny jsou snem, který nikdy nemůže vyjít na 100%, ale většinou je to tak nejlepší. Každá změna a „komplikace“ se může po čase jevit jako docela dobrá varianta a příjemné osvěžení. Proto letošní prázdniny očekávám s jistým ideálem v záloze a spíše se těším na ty výjimečnosti, které tolik nepředpokládám. Dá-li Pán, tak navštívím většinu svých příbuzných a známých; cestování a natáčení se mi bude navzájem prolínat, zejména v srpnu. Na vše, co je mi připraveno, se velmi těším!

Lída Mecerodová: Krásná nedotčená příroda, klidně česká chaloupka, ne moc vedro, houby, příjemná menší společnost, trochu humoru, dobrá kniha, věrný psík, žádné špatné zprávy… To všechno mám v plánu, aspoň částečně by to mohlo vyjít, ale znáte to…

Jan Hyhlík: Vyšlápnout si pěkně na horskou túru, nalokat se zdravého vzduchu, pak si o samotě zaplavat v přijatelných mořských vlnách, pojíst a popít různé laskominy a relaxovat vleže při tiché hudbě. Vše se mi splní: budu ubytován v penzionu na kopečku, pod nímž je městské koupaliště, denně budu inhalovat vincentku, jíst dietní menu, kterému se říká „újma“, a ležet pod vrčícími elektromagnety s artrózou kyčlí a kolenou. Adresa: lázně Luhačovice.

Romana Chvalová a Jirka Kalužný: Jaké prázdniny?! My se už chystáme na Vánoce, budou cobydup!

Kristina Jelínková: Vyhrát ve Sportce a cestovat a cestovat a užívat si… Ale o tom pochybuju…

Petra Janečková: Teď po hodině kickboxu bych brala dva měsíce na Hawaii s mojitem v ruce. A až bych si odpočinula, přidala bych taneční kurz salsy. Vše samozřejmě se svým přítelem. Skutečnost? Samozřejmě odpočinek. Cesty po příbuzných v rámci Čech a kurz taky proběhne, ale učit budeme tentokrát já a Láďa herectví.
 Láďa Špiner: Ideální prázdniny? Ostrov někde v Karibiku, slunce, volné písečné pláže, já a má drahá polovička, all inclusive a točené pivo z Čech. A reál? Hrádek, plné kamínkové pláže, stánek, má drahá a točené pivečko!

Josef Vrána: Kdysi jsem zažil kousek léta, kdy se pozastavil čas… Slunce viselo vysoko na obloze, dny se podobaly jeden druhému a jen zvolna, líně plynuly. Nálada trochu jak z Trnkovy Zahrady. Několik posledních prázdnin jen tak zvláštně profrčelo kolem mě. Tak, prosím: „Pomalu…!“

Radek Smetana, Divadelní zpravodaj 6/2009