VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

fotogalerie Na Kunětické hoře s Čachtickou paní Alžběty Báthory je mi líto, říká...











foto Antonín Malý

Petr Abraham / ČACHTICKÁ PANÍ

Předávací porada: 19. 4. 2010 od 13.00 hodin
Zahajovací zkouška: 19. 4. 2010 od 17.00 hodin
Technická zkouška: 24. 5. 2010 na Kunětické hoře
Premiéry: 5. a 6. června 2010 od 20.30 hodin na Kunětické hoře

Akce na Kunětické hoře jsou pořádány pod záštitou primátorky města Pardubic MUDr. Štěpánky Fraňkové.


Text i inscenace vzniká přímo pro exteriér hradu Kunětické hory.

Nová verze příběhu, jehož různá zpracování patří k vůbec nejčtenějším knihám u nás! Zápas dobra a zla inspirovaný skutečnou zkušeností bezpráví i odvěkou lidskou touhou po lásce a nesmrtelnosti. Trochu horor, thriller, milostný příběh i soudní drama. Tím vším je legenda o jedné z nejstrašlivějších hradních paní, kterou můžete vidět na Kunětické hoře v české premiéře.

Akční thriller, ale i horor, milostný příběh nebo soudní drama tím vším bude inscenace podle legendy o krvavé hradní paní Alžbětě Báthory. Skutečný příběh sériové vražedkyně, která měla na svědomí mučení a smrt více než šesti set mladých děvčat, se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů. Je těžké hledat po staletích pravdu nebo dokonce nahlížet do duše člověka, jehož opravdové skutky překryla spousta mýtů a legend. Přesto se o to v případě Alžběty Báthory historici stále znovu pokoušejí. A nejen oni. Postava Čachtické paní inspirovala mnoho spisovatelů, dramatiků, režisérů či choreografů.

Co bylo důvodem k tolika bestiálním činům uherské hraběnky? Touha po nesmrtelnosti, po věčném mládí? Proto se koupala v krvi mladých panen? Nebo to byla jenom svévole, radost z mučení a sadismus? Odpovědi na tyto otázky si kladou inscenátoři, aby spolu s diváky našli nejpravděpodobnější důvody tohoto bizarního historického příběhu. Ten nás zavede na Čachtický hrad Alžběty Báthory a do pomyslné soudní síně, kde hraběnčiny skutky soudí palatin hrabě Thurzo, královský diplomat Nyáry a kněz Ponicenus. Zároveň prožijeme silný milostný příběh domnělé Alžbětiny nemanželské dcery Eržiky, která se zamilovala do zbojnického kapitána, a příběh mladého zběha Kaliny, který riskuje život, aby zachránil svou sestru Magdu ze spárů krvelačné Báthoryčky.

Tři příběhy, tři soudci, šest set obětí a mnoho historických postav – to vše přinese neopakovatelný večer na Kunětické hoře či v Městském divadle.

Režie: Petr Novotný

Dramaturgie: Jana Uherová j. h.
Scéna: Ivo Žídek j. h.
Kostýmy: Roman Šolc j. h.
Šermy: Pavel Konvalina j. h.
Choreografie: Vlastimil Červ j. h.
Asistentka režie: Martina Mejzlíková

OSOBY A OBSAZENÍ:
   HRABĚNKA Alžběta Báthoryová ... Kristina Jelínková
   Hrabě Juraj THURZO z Betlanovců, uherský palatin ... Jiří Kalužný
   Senior Jan PONICENUS, duchovní evangelické církve v Čachticích ... Václav Dušek
   Hrabě Štefan NYÁRY, královský diplomat ... Petr Dohnal
   ERŽIKA Príborská, dcera hraběnky Báthoryové
               Barbora Obozněnko j. h. / Markéta Stehlíková j. h.
   MAJOROVÁ, myjavská deputátnice, bylinkářka ... Zdena Bittlová
   Jan Ujváry, řečený FICKO, sloužící u hraběnky ... Jan Musil
   Anna Darabulová, řečená DARVULIE, sloužící u hraběnky ... Lída Vlášková
   Helena Jó, řečená ILONA, kojná dětí hraběnky, sloužící u hraběnky
               Ludmila Mecerodová
   Dorota Szentesová, řečená DORA, sloužící u hraběnky ... Jindra Janoušková
   Jan KALINA, bývalý student, zběhlý poddaný hraběnky, zbojník ... Josef Pejchal
   ANDREJ Drozd, zběhlý poddaný hraběnky, zbojnický náčelník ... Josef Vrána
   MICHAL Príborský, nevlastní bratr Eržiky ... Miloslav Tichý
   ZEMAN Benjamin Príborský, pěstoun Eržiky ... Jan Hyhlík
   KALINOVÁ, matka Jana a Magdy ... Romana Chvalová
   MARYŠKA Šútovská, nevěsta Jana Kaliny ... Petra Tenorová j. h.
   MAGDA Kalinová, sestra Jana Kaliny ... Eliška Dohnalová j. h.
   Juraj Závodszký, TAJEMNÍK palatina Thurza, otec Eržiky ... Pavel Novotný
   Teodóz Sirmiensis, královský tabulární SOUDCE ... Alexandr Postler
   VAVRO, zbojník ... Radek Žák
   SLUŽKY, PŘÍSEDÍCÍ, HAJDUCI, ZBOJNÍCI, KAT

Inspice: Martina Mejzlíková
Nápověda: Jana Voldánová


Na Kunětické hoře s Čachtickou paní


Alžběta Báthory


Čachtický hrad

O červnových víkendech se Kunětická hora promění v místo násilí, nářků, běsů, smrti, ale i lásky a spravedlnosti – na vyhlídce pod hradem se budou odehrávat příběhy hry ČACHTICKÁ PANÍ, inspirované stejnojmennou knížkou Joža Nižnánskeho. Inscenaci v tuto chvíli intenzivně zkoušíme pod režijním vedením Petra Novotného. V hlavní roli se představí Kristina Jelínková, která podle mě dlouho čekala na dramatickou postavu, jakou bezesporu bude Alžběta Báthory.

Alžběta Báthory je pro naše diváky možná známá z filmu, který před nedávnem představil slovenský režisér Juraj Jakubisko. On si ale kladl otázku, zda je Báthory vražedkyní, nebo obětí, a vycházela mu spíš ta druhá varianta. My jsem k problematice přistoupili zcela z opačného konce, a tak hrajeme náš příběh, který zcela jistě není totožný se skutečností, jako příběh sériové vražedkyně. Hledáme důvody a motivy, proč se ze vzdělané ženy, matky čtyř dětí stalo monstrum, které mělo na svědomí 610 obětí! Ano, právě takové je vyčíslení vesměs mladých dívek, které Alžběta umučila, zabila nebo jenom zranila. A překvapivě se tak nestalo na Čachtickém hradě, jak si spousta lidí myslí. Koneckonců i my, když jsem byli na studijním zájezdě na Slovensku a navštívili jsme Čachtice a jejich hrad, jsme jaksi tajně doufali, že na nás dýchne závan dávno minulých časů, že uslyšíme vzdálené kvílení obětí či zacítíme pach krve. Nestalo se tak. Čachtický hrad dostala Alžběta Báthory jako svatební dar od rodiny svého nastávajícího Štěpána Nádaždyho, když se za něj ve svých patnácti letech provdala. Zde také umřela, strávila tady poslední dva roky svého života v domácím vězení. Své oběti však mučila a zabíjela na mnoha ze svých hradů a zámků na území dnešního Slovenska, Maďarska a Rakouska. Děvčata prý týrala hořícími svícemi, rozpáleným železem, píchala jehlicemi, polévala studenou vodou na mrazu, řezala noži apod. Ne vždy je zabila. Mrtvoly byly pochovávány různě – na hřbitově, na poli, v jámách na obilí... Jednou byly dokonce zahrabány tak nedbale, že rozkládající se těla vyhrabali psi a roznášeli je po dvoře.

Alžběta měla tři pomocnice a pomocníka Ficka, který jako jediný nebyl mučen ani upálen, ale „jenom“ sťat. U soudu svědčilo velké množství osob. Například evangelický kazatel Ponický, který Báthory přímo u soudu obvinil z kanibalismu. Žádný důkaz však nepředložil. Mnozí historici však považují proces za vykonstruovaný a s politickým pozadím. Uherští šlechtici se totiž chtěli zmocnit pozemků Alžběty Báthory, a tak ji obvinili z ohavných činů. Zejména mužskou část šlechty iritovala tato žena, z dnešního hlediska mimořádně emancipovaná, samostatná, pedantická, která po smrti manžela spravovala obrovské majetky a měla velkou moc, která mluvila několika jazyky a na svých hradech a zámcích hostila mnoho umělců a učenců.

Ať tak, či tak, příběh této rozpolcené ženy dodnes zajímá spoustu vědců a umělců. Kniha Joža Nižnánskeho vychází v nových nákladech, točí se další a další filmy, nejen v Evropě, ale i v Americe, ve francouzském erotickém thrilleru si ji dokonce zahrála Paloma Picasso.

Jana Uherová, Divadelní zpravodaj 6/2010


Alžběty Báthory je mi líto, říká Kristina Jelínková

Je to přesně čtyři sta let, co palatin Thurzo vnikl na zámek v Čachticích, kde přistihl hraběnku Báthory při mučení děvčat. Přesto hraběnka nebyla nikdy postavena před soud, odsoudili, umučili a upálili jenom její pomocnice. Kdo byla Alžběta Báthory? Jakou psychickou nemocí trpěla, co bylo příčinou jejích běsů? Tím vším se v posledních týdnech trápí Kristina Jelínková, všestranná herečka, představitelka titulní role v inscenaci ČACHTICKÁ PANÍ.

Kristino, jak se sžíváš s novou dramatickou postavou, kterou právě zkoušíš? Snažíš se jí porozumět, nebo si spíš od ní držíš odstup? Našla sis k Alžbětě Báthory vztah?
Myslím, že držet si odstup při studování role ani není možné. V tomhle případě snad jen do té míry, abych si zachovala zdravý rozum a nezbláznila se, protože se tady bavíme o sadistické deviantce, tedy velmi nemocném člověku. Alžbětu samozřejmě musím chápat a rozumět jí, aby pak bylo rozuměno mně alias Báthory. Je mi jí líto, život se s ní moc nepáral, nehledě na to, že žila ve velmi těžké době plné násilí, a nemoc si nikdo z nás nevybíráme. Tak vidíš, začínám ji obhajovat, tak to už k ní budu mít nějaký vztah…

Když se dostaneš do stresu nebo vypjaté emocionální situace, jak se odreagováváš? Jak ze sebe vyplavíš vztek a zlost? A pomáhá to?
Poslední dobou jsem jako beránek, vůbec se nerozčiluju, nevztekám… Mám toho dostatek na jevišti. Takže jsem absolutně vyventilovaná. Doufám, že už z toho nemají kolegové modřiny! (smích)

Před dvěma lety jsi zkoušela (a hrála) na Kunětické hoře jinou významnou roli – Radu v muzikálu Cikáni jdou do nebe. S jakými pocity se budeš vracet „na místo činu“? A vůbec, hraješ ráda v plenéru, konkrétně na tomto malebném místě?
Bude to nostalgie. Už se moc těším na tu atmosféru, na všechno, co k tomu patří. Až pošlapu do kopečka, budu dýchat letní vzduch, ucítím vůni grilovaných klobás, až uvidím naši bílou buňku – šatnu i naši milou plastovou TOI TOI (smích), budu mít takové příjemné chvění v oblasti žaludku… Mám to ráda.

Kunětická hora, která je jedinou vyvýšeninou v širokém okolí, je pro obyvatele Pardubic a Hradce Králové oblíbeným výletním místem. O víkendu sem proudí davy na kolech či pěšky.  Stane se, že i ty sem zavítáš jako turista, na procházku nebo na vyhlášené pečené selátko v místní restauraci?
Pravidelně jezdím na místní stezce na bruslích, je to pro mě báječné odreagování. Pustím si muziku do uší, jedu až na konec pod Kuňku, tam se podívám, jak nám to tam pěkně stojí, a jedu zase zpátky. Už je to takový můj sezónní rituál.

Jsi výrazná dramatická herečka, ale já si myslím, že máš i obrovský komediální potenciál. Poslední setkání s komediálním žánrem, aspoň já to tak vnímám, pro tebe byla POMSTA À LA NETOPÝR, a mně se zdá, že si to na jevišti dost užíváš... 
Čím jsem starší, tím se na jevišti radši směju, než pláču. Myslím to teď samozřejmě obrazně, ale jsem ráda, když je to vyvážené. A těší mě, že teď už jsem konečně akceptována i jako komediální herečka! Nevím, proč tak pozdě...?! (smích)

Kdo u tebe objevil tento talent?
Myslím, že první byl Ladislav Mrkvička, jeden z mých profesorů na konzervatoři. Dělali jsme ukázky ze hry Jak je důležité míti Filipa a on mi dal najevo, že mi žánr konverzační komedie sedí. Tehdy mě to možná trochu překvapilo, ale je to pravda!

Máš nějaký herecký sen? Vysněnou roli, hru či režiséra?
Nikdy jsem si nic konkrétního nevysnívala. A momentálně jsem velmi spokojená, mám milovanou Radu v Cikánech, půjčila jsem si Velmu v Chicagu a teď mám před sebou asi zatím nejtěžší úkol, a tím je Alžběta Báthory. Jsem za to moc vděčná a beru to jako výzvu, se kterou se poperu, jak nejlíp dovedu. S Čachtickou paní až do krve…

A po čem nejvíc touží Kristina Jelínková mimo divadlo?
No, jak to napsat… Snad abych díky krvavé hraběnce nezůstala do smrti sama!

Jana Uherová, Divadelní zpravodaj 6/2010



 Copyright © 2000-2020, VČD Pardubice.  Všechna práva vyhrazena.
 Východočeské divadlo Pardubice, U Divadla 50, 531 62 Pardubice, tel: 466 616 411
 e-mail: vcd@vcd.cz  •  další kontakty  •  správce webu

 Obchodní oddělení, vstupenky, předplatné - tel. 466 616 432, večerní pokladna - 466 616 430, e-mail: obchod@vcd.cz

 
FERMANLOGIN