V. Peška
PO VŠEM HOVNO, PO VČELÁCH MED ANEB VOSTATKOVÉ SÓD

Ořechovské divadlo, Ořechov
Inscenace uvedena na scéně VČD
v rámci nesoutěžního programu GRAND Festivalu smíchu v únoru 2004.

Název rozverné sedmdesátiminutové komedie, z pera uměleckého šéfa Ořechovského divadla, není vulgaritou, ale starým lidovým rčením, které vtipně vystihuje mezilidské vztahy našich předků. Na první pohled se zdá, že jde o rčení značně pesimistické, které nemá od pravdy příliš daleko. Ovšem lidské nešvary, kterých je kolem nás až do dnešních dní dost a dost, nahlížené zraky komedie, zasazené do období masopustu (na brněnsku tzv. vostatků), přináší řadu komických situací, které jsou dobrou záminkou pro pobavení všech účastněných. (Především diváků.) Inu, všechny nešvary a neduhy, které si na sebe lidé vymýšlejí se dříve, či později stávají terčem posměchu! To je pravda odvěká. Komedie je hrána v ořechovském nářečí, které dodává komedii nezaměnitelný kolorit.

Režie: Vlastimil Peška

Po Ořechově dobrá nálada

Na jevišti vířily maškary a rudolícé venkovské postavičky v barevných šatech. Ořechovské divadlo přijelo do Pardubic s inscenací nesoucí provokativní název Po všem hovno, po včelách med. Součástí masopustního veselí byl inscenovaný soud nad poklesky některých vesničanů. Předehrávaly se scénky, které zaměřily pozornost nejen na lidské prohřešky, ale naznačily i možné tresty. Ořechovští předvedli velmi živé divadlo plné písní a tanců. Zahráli několik jadrných příběhů, jež se místy mohly zdát obhroublé, nepostrádaly však opravdovost a lidovou moudrost. Ořechovské divadlo si nehrálo na profesionální soubor. I přes mírné problémy s dikcí byli herci schopni kolektivní souhry. A protože souhra nastala i mezi jevištěm a hledištěm, ozýval se Hronovickou scénou smích a nakonec tré zpěvných přídavků.

jad, Festivalové novin(k)y GRAND Festivalu smíchu 2004