VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

fotogalerie 100. repríza 100. repríza derniéra

 
 
 
 

foto V. Mohylová

 

Jaroslav Vrchlický – Karel Svoboda – Jiří Štaidl
NOC NA KARLŠTEJNĚ

Premiéra 16. a 17. června 2001 na Kunětické hoře

Hudební komedie podle Jaroslava Vrchlického se zpěvy ze známého filmu Zdeňka Podskalského

Hra Noc na Karlštejně z pera básníka Jaroslava Vrchlického se pro své kvality již dávno stala jedním z českých divadelních evergreenů.
Vděčí za to téměř detektivní zápletce, kterou rozehrává čerstvá novomanželka českého krále Karla IV., která se cítí být mužem zanedbávána a rozhodne se vydat za ním na hrad Karlštejn. Je v tom ovšem jeden háček, a sice ten, že sám Karel zakázal na hrad přístup ženám.
Královna se tedy musí na hrad dostat v přestrojení, a protože se shodou okolností stejným způsobem a ve stejném převleku snaží dostat na hrad ještě jedna dívka, zamilovaná do Karlova šenkýře, je milostný příběh obou párů protkán i řadou záměn, zápletek a humorných situací.

V naší inscenaci zazní písně, které známe z podání Waldemara Matušky, Heleny Vondráčkové a dalších a které se staly nikdy nestárnoucími šlágry.

Hru uvádíme v nádherné historické kulise hradu Kunětická hora, která dodává známému příběhu neopakovatelnou atmosféru a kouzlo.

Hra obsadila třetí místo v divácké anketě roku 2001 a stala se nejprodávanějším titulem v tomto roce.

Hudba: Karel Svoboda
Texty písní: Jiří Štaidl
Scéna a kostýmy: Josef Jelínek j. h.
Dramaturgie: Martin Fahrner
Choreografie: Vlastmimil Červ j. h.
Hudební spolupráce: Pavel Glogar j. h.
Korepetice: Josef Picek j. h.
Asistent režie: Jindřich Kratochvíl
REŽIE: František Laurin

OSOBY A OBSAZENÍ:
Karel IV. ... Radoslav Brzobohatý j. h.
Alžběta, jeho manželka ... Michaela Frkalová
Štěpán, vévoda bavorský ... Alexandr Postler
Petr, král cyperský ... Milan Němec
Arnošt z Pardubic, arcibiskup pražský ... Jan Hyhlík
Ješek z Vartenberka, purkrabí ... Václav Dušek
Alena, jeho neteř ... Lucie Štěpánková
Pešek Hlavně, číšník císařův ... Tomáš Kolomazník
Paní Ofka, hofmistrině císařovny ... Zdena Bittlová
1. dvorní dáma ... Ludmila Mecerodová
2. dvorní dáma ... Romana Chvalová
Zbrojnoš Ctibor ... Martin Mejzlík
Zbrojnoš Oldřich ... Radek Žák
Zbrojnoš Rudolf ... Pavel Doucek
Zbrojnoš Bušek ... Josef Pejchal
Šermíři ... Pavel Konvalina, Libor Strašek, Roman Soudek nebo Karel Izera, David Zíta nebo Kamil Hozák
Tanečníci ... Jana Česáková, Veronika Janková, Kateřina Jirásková, Monika Němcová, Lucie Žďárská, Jiří Bělohlávek, Petr Červený, Petr Jirsa, Michal Lavrovič, Jakub Semerád
Trubači: Pavel Málek, M. Maroul, L. Lidmila, J. Rejdák, J. Hofman


NOC NA KARLŠTEJNĚ V PARDUBICÍCH

Noc na Karlštejně mělo možnost pardubické publikum vidět naposledy 1. listopadu 1980, kdy ji na našem jevišti inscenoval režisér Petr Vosáhlo. Pravděpodobně si ji pamatuje řada našich diváků, ale určitě ji mají v paměti herci, kteří tenkrát v Noci na Karlštejně pod jeho taktovkou hráli. Na prvním místě se sluší jmenovat představitele tehdejšího Karla IV, kterým byl pan Petr Skála, jeho manželku Alžbětu hrála Michaela Lohniská, Jindřich Bonaventura se ujal role cyperského krále Petra, Leopold Běhan postavy Arnošta z Pardubic, Jindra Janoušková Aleny a spolu s ní se tehdy na jevišti objevovaly také Lída Vlášková, Ludmila Mecerodová nebo například Pavel Šorm.

Podle programu představení připraveného Martinem Fahrnerem


KAREL IV.

Karel IV se narodil v Praze roku 1316. Stalo se tak v měšťanském domě, protože Pražský hrad byl tou dobou v troskách, což můžeme považovat i za symbolický obraz politiky jeho otce Jana Lucemburského, který k Čechám neměl vztah a věnoval se spíše mezinárodní politice než problémům českého státu, který považoval spíše za pokladnici, která měla přispět na jeho nákladné záměry. Na druhou stranu si troufám tvrdit, že nebýt této rozsáhlé politické aktivity otce, měl by možná jeho následník Karel mnohem těžší úlohu při prosazování svém a spolu s tím i prosazování zájmů českého státu v evropské politice, takže ledacos, co se zdá na první pohled špatné, může být nakonec i k něčemu dobré.

Silný vztah k Čechám měla naopak Karlova matka Eliška Přemyslovna, poslední potomek kdysi slavného rodu, které byl ale Karel za dramatických okolností odebrán a odvezen do Francie, aby ji už nikdy nespatřil. Ve Francii ho otec jako sedmiletého oženil s Blankou z Valois a zajistil mu opravdu dobré vzdělání. Karlovým učitelem a vychovatelem na francouzském dvoře byl jeden z nejvzdělanějších mužů té doby a pozdější papež Kliment.

Ten měl možnost poznat záhy Karlovo nadání, a když se posléze stal papežem a hledal spoluhráče, který by mu pomohl vyšachovat ze hry tehdejšího říšského císaře Jindřicha, který nespolupracoval s církví, vzpomněl si právě na Karla. Můžeme říci, že nejenom naštěstí pro něj, ale i pro Čechy.

Tou dobou měl za sebou Karel četné zkušenosti. Jednak z Itálie, kde byl otec jmenován vládcem řady významných měst jako Parma, Verona, Modena nebo Milán. Tato v té době velmi prosperující města toužila po někom, kdo by sjednotil jejich roztříštěnou politiku a zajistil jim na nějakou dobu klid a viděla takovou osobu právě v Lucemburkovi, který ale nebyl situaci schopen zvládnout a poslal do žhavé oblasti náhradou za sebe sotva odrostlého syna Karla, který se pokusil zabránit fiasku, ale marně.

Především ale získal mladičký Karel cenné zkušenosti při správě Čech, do kterých ho otec poslal vzápětí po italském dobrodružství a které Karel nalezl ve špatném stavu, v podstatě neměl zpočátku ani kde ubytovat svou manželku Blanku, protože otec dal do zástavy všechny nemovitosti, které v Čechách vlastnil, aby mohl financovat svou politiku mezinárodní.

Brzy ale začala v evropském měřítku svítit ne Janova, ale Karlova šťastná hvězda a Karel byl zásluhou svých schopností a samozřejmě také přičiněním papeže Klimenta zvolen roku 1346 římským králem. (Teprve o rok později byl zvolen i králem českým, do té doby vládl Čechám jako markrabě moravský.)

Vzhledem k tomu, že Karlova politika se zpočátku silně opírala o politiku církevní, není divu, že právě za jeho vlády bylo poprvé v Čechách zřízeno arcibiskupství a vzhledem k jeho potřebám založena roku 1348 i Karlova univerzita. Protože hlavní tón ve vzdělání udávaly tou dobou university italské, šířící do Evropy humanismus a renesanci, jejímž důsledkem bylo oslabení církevních pozic v Evropě, přičinil se vlastně Karel založením Karlovy university o pád starého církevního řádu, který při tom pomáhal upevňovat. (A z dějin víme, že převratné změny tím vyvolané na sebe nedaly dlouho čekat.)

Karel byl římským králem a kde byl římský král, tam byl automaticky středobod evropské politiky, což se projevilo na změnách, kterými prošlo celé království, ale především samozřejmě Praha, která se začala rychle rozrůstat o Nové Město pražské, které bylo na svou dobu projektem nemajícím obdoby. Největším městem Evropy byly Benátky, které měly zhruba 80 000 obyvatel, za nimi se ocitla Paříž, která měla obyvatel 70000 a rozlohu 450 ha a Praha po dokončení Nového Města zabírala rozlohu 750 ha. Ačkoli tedy nebyla lidnatější než Paříž, zaujímala větší plochu.

Roku 1355 byl Karel zvolen římským císařem a protože se této funkce ujal v opravdu nelehké době, až do své smrti se nepřestal potýkat s problémy, které se jeden za druhým objevovaly. Možná právě proto ještě silněji přilnul k Čechám, které naopak pod jeho vedením viditelně vzkvétaly, a to tak, že byl nakonec považován za „otce vlasti". Přestavěl a vlastně znovu vystavěl i Pražský hrad, ale za své útočiště a místo, kde často vedl politické jednání, si vybral hrad Karlštejn, který dal vystavět podle vlastního návrhu na svazích u řeky Berounky. Zemřel roku 1378.

Podle programu představení připraveného Martinem Fahrnerem


JAK TO DOOPRAVDY BYLO SE ŽENAMI NA KARLŠTEJNĚ

Pobyt žen na hradě byl upraven jednou jedinou listinou tohoto znění:

„Poněvadž vzhledem k určitým místům a určité době je třeba někdy odříci se toho, co jinak je dovoleno... proto tímto listem natrvalo zakazujeme, aby ve věži hradu Karlštejna, v níž se vzpomenutá kaple nachází, bylo dovoleno komukoliv s nějakou ženou, byt to byla i zákonitá manželka, spáti nebo ležeti."

Zmíněnou kaplí je kaple Svatého Kříže a kromě ní se mohly ženy po hradě pohybovat ve dne i v noci bez omezení. V císařském paláci byly komnaty vyhrazené pro císařovnu a její doprovod, v purkrabském domě žil purkrabí s manželkou a dětmi. Vrchlický si zákaz, týkající se původně jenom kaple, rozšířil tak, jak to potřeboval k rozvinutí zápletky hry a zdrojem mu k tomu byl pravděpodobně výše zmíněný Riegrův slovník. Úspěch hry Noc na Karlštejně ale rozšířil jeho variantu a mylný názor na zákaz pobytu žen ve zdech hradu mezi lidmi zdomácněl.

Podle programu představení připraveného Martinem Fahrnerem



 Copyright © 2000-2020, VČD Pardubice.  Všechna práva vyhrazena.
 Východočeské divadlo Pardubice, U Divadla 50, 531 62 Pardubice, tel: 466 616 411
 e-mail: vcd@vcd.cz  •  další kontakty  •  správce webu

 Obchodní oddělení, vstupenky, předplatné - tel. 466 616 432, večerní pokladna - 466 616 430, e-mail: obchod@vcd.cz

 
FERMANLOGIN