Premiérové momentky – Josef Váňa uspěl i na Malé scéně ve dvoře!

V předvečer startu 121. ročníku Velké pardubické vyběhli koně na dostihové závodiště i na Malé scéně ve dvoře. Premiéra komedie Utíkej, Váňo, utíkej! aneb Velká divadelní steeplechase zde originálním způsobem poprvé divákům představila koně a žokeje, kteří se významně zapsali do historie i současnosti „Pardubické“. Hra reflektuje skutečné události, proto po nedělním triumfu Josefa Váni museli inscenátoři usednout a do večera text hry upravit, za což byli publikem náležitě odměněni. Rajtgeld zůstal doma!
Než se na naše divadelní závodiště vydáte, nabízíme vám letmý pohled do padoku před premiérou…

Radek Smetana, Divadelní zpravodaj 11/2011

Po Velké pardubické nám na program k inscenaci Utíkej, Váňo, utíkej! napsal věnování sám Josef Váňa. I přes ohromnou radost z osmého vítězství nejtěžšího kontinentálního dostihu vyjádřil lítost, že se premiéry nemohl zúčastnit, a přislíbil, že pokud mu to čas dovolí, určitě některou z repríz navštíví!

Popremiérové divácké ohlasy

Moc se nám hra líbila. Dobrý výběr na začátek sezóny! Myslím, že to byl výborný nápad sepsat hru inspirovanou skutečnými příběhy. Navíc, kdo jiný by ji mohl uvádět než pardubické divadlo.  

Bála jsem se, že místo kvalitní komedie uvidím hloupou frašku, ale opak je pravdou. Dobře jsem se pobavila. Reálné kostýmy vytvářely autentickou atmosféru, originální byli i dřevění koníci představující skutečné dostihové koně.

Nejlepší byl Radek Žák coby představitel žokeje Váni. Sice se svou výškou odlišoval od zmiňovaného žokeje, ale myslím, že ho ztělesnil skutečně precizně. Skvělá byla rovněž Lída Vlášková, na které bylo vidět, že si koňský svět naprosto užívá.

Paní režisérka si i přes svůj mladistvý věk poradila s režií velmi zdařile. Výtečné zmapování historie Velké pardubické a událostí týkajících se této každoroční události. Myslím, že by tuto inscenaci měl zhlédnout každý Pardubák, aby se vtipnou formou dozvěděl, kdo byli předchůdci několikanásobného vítěze Josefa Váni.

Velmi rád chodím na představení na Malou scénu. V inscenacích je většinou znatelný blízký kontakt mezi hercem a divákem, což oceňuji i na dnešním Utíkej, Váňo, utíkej!

Nejvíce se mi líbila Martina Sikorová, která svou postavou dodávala celé hře na lehkosti. Moc příjemně jsem se dnes večer odreagoval. Už i tím, že inscenace byla plná zajímavých informací a vtipných dialogů, potěšily mě i promítané záznamy dostihů. Chválím!

KaK, Divadelní zpravodaj 11/2011
anketa vznikla po sobotní premiéře

---

Režisérka/trenérka Tereza Karpianus dává před premiérou/dostihem poslední připomínky herečce/žokejce Martině Sikorové.	Zdeněk Rumpík si před představením kontroluje, zda mu žokejská čapka pevně drží na hlavě, zatímco Honza Musil si v koutě opakuje text.
Lída Vlášková je připravena, premiéra může začít!	Scénograf Petr B. Novák si s Láďou Špinerem a Radkem Žákem dolaďují poslední detaily práce s rekvizitami.