Životní jubileum Jana Pilaře

4. října 2003 po Kupci benátském se v Divadelním klubu nedalo ani projít, herec Jan Pilař zde totiž se svými kolegy slavil své sedmdesáté narozeniny. Během oslavy jsem pana Pilaře nechtěl rušit, tak jsme se sešli po zkoušce Ondiny a příjemně si popovídali…

Pane Pilaři, i v tomto věku jste stále plný energie, hrajete, zkoušíte. Prožíváte i po tolika letech u divadla stejné vzrušení při představení jako na začátku kariéry?
Vzrušení prožívám i po tolika letech stále stejné, ne-li větší. Záleží na tom, s jakým režisérem pracuji a jaká role mi byla svěřena. V pardubickém divadle jsem si zahrál několik větších a několik menších a několik nejmenších rolí, ale přiznávám upřímně, že to vzrušení bylo na všech zkouškách stejné.

A co premiérová tréma?
Bohužel s přibývajícími lety je premiérová tréma větší. Je ale pravda, že když člověk vstoupí na ta prkna „která znamenají svět“, tak tréma pomaličku mizí.

Dlouhou dobu jste působil v loutkovém divadle, v brněnské Radosti a královéhradeckém Draku. V Klicperově divadle a pak u nás jste hrál činoherní divadlo. Co je Vám bližší?
Vzhledem k tomu, že loutkové divadlo Drak bylo a je alternativním divadlem, což znamená, že herci musí hrát nejen s loutkami všeho typu, ale také činoherní role. Nevidím tedy rozdíl v herectví v Draku anebo pardubickém divadle.

Na jakou dobu ze své bohaté herecké kariéry nejraději vzpomínáte?
Samozřejmě na těch 35 roků, které jsem prožil v Draku. Ale rád vzpomínám i na několik hezkých postav v pardubickém divadle, např. na Gherarda v Předvečeru tříkrálovém nebo Jiljí Coreyho v Čarodějkách ze Salemu či Norfolka v Královských hrách, a taky na krásnou spolupráci se svým přítelem a kamarádem Václavem Duškem.

A co pan Pilař důchodce? Máte vůbec čas na život obyčejného důchodce?
Vzhledem k tomu, že dohrávám představení v Pardubicích a byl jsem obsazen do jedné z prvních inscenací této sezóny Ondina, si toho důchodcovského volna zatím moc neužívám. Volný čas trávím ve vlaku směr Hradec Králové – Pardubice a zpět, procházkami se svým pudlem Filipem, mám-li více času, pokouším se najít nějakou tu houbu, což se mi ve většině případů moc nedaří.

Co Vám v současné době udělá největší radost?
Pokud mi slouží zdraví a paměť, tak mám radost. A když všechny vlaky do Pardubic odjíždějí včas, tak mám taky radost. Samozřejmě radost mi dělá i zkoušení role Říšského soudce ve hře Ondina s režisérem Mariánem Peckem.

Děkuji za rozhovor, přeji hodně dalších malých i velkých radostí a především mnoho zdraví.

Radek Smetana, 5. října 2003, Divadelní zpravodaj 11/2003