VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

fotogalerie  premiéra  před premiérou  derniéra Petr Kracik

 

 

 

 

foto Michal Klíma

 

Alexandre Dumas, Roger Planchon, Claude Lochy
TŘI MUŠKETÝŘI

Premiéra 13. a 14. června 2003 na nádvoří hradu Kunětická hora
Derniéra 8. prosince 2006 na scéně Městského divadla

Hrdinská dobrodružství báječných mužů řídících se nádherným heslem „Jeden za všechny – všichni za jednoho!“

Originální divadelní adaptace z autorské dílny Francouzů Rogera Planchona a Claude Lochyho se stala před necelými padesáti lety celosvětovou divadelní událostí. Dramatizátoři byli již tehdy skvělí herci, komici a zkušení scenáristé. Dramatizaci Dumasova románu napsali s úctou k literární předloze, s vírou v kreativní herce a s neodolatelnou divadelní hravostí. Ohlas na jejich inscenaci přiměl českého režiséra Dudka takřka ke kulturní špionáži, zjevně velice chvályhodné: Celé představení nahrál na magnetofon (v té době neuvěřitelný čin!), záznam dovezl do Čech, nechal ho přeložit a inscenaci rekonstruoval v tehdejším Divadle S. K. Neumanna v Libni. Úspěch byl tak veliký, že o „propašovaný“ text tehdy projevila zájem skoro všechna česká divadla. My ho – s úctou k jeho kvalitám – chceme restaurovat – znovu přivést na jeviště mladě dychtivého d´Artagnana (T. Kolomazník) s jeho zkušenějšími přáteli Athosem (P. Novotný), Porthosem (A. Postler) a Aramisem (P. Doucek), tajemně a nebezpečně okouzlující Mylady (L. Mecerodová nebo D. Novotná), mladičce křehkou a plaše krásnou Paní Bonacieux (L. Štěpánková), dojemně roztouženou, nádhernou, a přece věrnou královnu Annu Rakouskou (J. Janoušková)... a všechny další oblíbené postavy všeobecně známého románu.

Režie se ujal Petr Kracik, ředitel a umělecký šéf jedné z nejlepších českých činoher – dnešního libeňského Divadla pod Palmovkou…

REŽIE: Petr Kracik,  j. h.
Překlad: Milena a Josef Tomáškovi
Scéna: Karel Glogr j. h.
Kostýmy: Zita Mikloszová j. h.
Hudba: Petr Malásek
Šermy: Libor Olšan j. h.
Choreografie a pohybová spolupráce: Vlastimil Červ j. h.
Dramaturgie: Jana Pithartová
Inspice: Zuzana Šebková
Nápověda: Naďa Krůlová

OSOBY A OBSAZENÍ:
   D'Artagnan: Tomáš Kolomazník
   Jeho Veličenstvo král Ludvík XIII.: Zdeněk Rumpík
   Její Veličenstvo Anna Rakouská, jeho žena: Jindra Janoušková
   Jeho Eminence kardinál vévoda Richelieu: Vladimír Čech j. h.
   Kapitán de Treville: Václav Dušek
   Lord Jiří Villiers, vévoda z Buckinghamu: Radek Žák
   Mylady Winterová: Ludmila Mecerodová / Dagmar Novotná
   Athos: Pavel Novotný
   Porthos: Alexandr Postler
   Aramis: Pavel Doucek
   Hrabě Rochefort: Martin Mejzlík
   Pan de Jussac: Milan Němec
   Průvodce románem + Někdo, Hostinský, Boistracy, Chodec, Krejčí,
       Dveřník, Kancléř, Seguier, Cídič, Žalářník, Férenzac, Převor,
       Patrick, Námořník, Kat a Převozník: Jan Hyhlík
   Constance Bonacieux: Lucie Štěpánková
   Kramář Bonacieux, její muž: Michal Przebinda
   D'Artagnanova matka a Komorná Estafena: Romana Chvalová
   D'Artagnanův otec a Lord Winter: Jan Pilař
   Důstojník Felton: Josef Pejchal
   Baron Clarick, manžel Mylady: Jindřich Kratochvíl
   Jiří Backson, manžel Mylady: Jan Vocásek
   Gardisté a mušketýři: 6-8 šermířů


Věčně mladí mušketýři

„Vrátíme-li se do dnů, kdy jsi začal psát svou krásnou knihu, to bylo nějaké chuti do práce, nějaké radosti, nějaké kuráže! Pořád tě vidím v tom malém bytě, který sis pronajal... byl tam jen jeden velký stůl ze světlého dřeva, pohovka, dvě židle, knihy na krbu a železná postel, kde ses pár hodin prospal, když se večerní práce protáhla do noci... do práce ses pouštěl v sedm hodin ráno a končil jsi až v sedm večer, kdy jsem k tobě chodíval povečeřet. Občas jsem našel tvůj oběd nedotčený... ani ses ho nedotkl, zapomněl jsi a při večeři – večeře to byla vydatná, jídlo jsi často sám připravoval, aby sis odpočinul – jsi nám vyprávěl, co tvé postavy dělaly celý den, a těšil ses při pomyšlení na to, co budou dělat zítra. A to trvalo celé měsíce. Byla to krásná práce a vždycky radostná! ... čím více života jsi vdechoval svým výtvorům, tím více v tobě kolotal život, podoben veletokům, které, napájeny ze záhadných zdrojů, nabývají tím více nových sil, čím víc se rozlévají do stran... To byly časy! Byli jsme stejně staň: tobě bylo dvaačtyřicet, mně dvacet. “ (Alexandre Dumas ml. )


Uděluji deníku La Lune plnou moc k tomu, aby uveřejbnil mou arikaturu, karikatury jsou totiž doposud jedinými portréty, kde jsem si podoben.
(A. Dumas)


Vzpomínka Dumasova syna patří první, nejznámější knize o mušketýrech, kterou Dumas vydal v roce 1844 pod názvem Tři mušketýři. Hned v následujícím roce vydal druhý díl nazvaný Po dvaceti letech, v němž byl ďArtagnan už jeho vrstevníkem. V roce 1850 vyšel třetí díl Ještě po deseti letech aneb Vikomt de Bragelonne (titulní postavou je nemanželský syn najtajemnějšího mušketýra Athose). Vrstvení dílů svědčí o obrovském dobovém úspěchu této románové látky. Bestsellerem pro všechny časy se stal především díl první, nejspíš díky Dumasovu optimismu, porozumění pro mladistvou dychtivost a holdu samozřejmému, spontánnímu hrdinství. Dokládají to nejen nové a nové překlady a vydání, ale také dlouhá řada filmových i divadelních adaptací. U nás byl román nově překládán s každou novou generací, i častěji. První film byl samozřejmě francouzský, už v roce 1909, americká verze byla natočena roku 1921. Filmů vzniklo bezpočet, stejně tak jako dramatizací, činoherních (u nás např. V. Nezval, J. Vostrý, nedávno M. Glaser) i muzikálových (např. E. Radzinskij). Nejznámější je ta, kterou jsme zvolili.

Když ji její autor Roger Planchon (spolu s Claudem Lochym) v roce 1959 uvedl ve svém lyonském divadle, zajímal se o inscenaci celý divadelní svět. Pozoruhodný byl už její vznik. Neexistoval totiž žádný zaznamenaný text. Hra se rodila jako režisérem (Planchonem) řízená, artistní herecká improvizace s románem v ruce. Planchon ji se souborem studoval dva roky na dvou stech zkouškách.

Roger Planchon (nar. 1931) byl původně bankovním úředníkem. Od 18 let se však aktivně věnoval divadlu. Roku 1951 založil Théatre de la Comédie v Lyonu a po šesti letech se stal ředitelem Théatre de la Čité ve Villeurbanne, průmyslovém předměstí Lyonu – měl zájem přilákat do divadla dělnické publikum. Uváděl klasiky: Moliéra, Marivauxe, Kleista, Shakespeara, Marlowa, Racina, Brechta... interpretoval je však z pohledu sociálně slabých vrstev. Jeho inscenace byly vždy předmětem sporů, ale mezi diváky získávaly ve Francii nejširší obec příznivců. Planchon si je nekupoval kompromisy na úkor umělecké úrovně, ale bavilo ho hledat výrazové prostředky všeobecně sdělné. Jako režisér se prosadil nekonvenčními inscenacemi např. Jindřicha IV., Tartuffa, Racinovy Bereniky. Sám napsal několik dramatických textů – např. Černé prase, Rudí a modří – ve kterých se pokoušel (podobně jako někdy Dumas) o nový pohled na skutečné historické události. Jeho autorský i režijní rukopis byl vedený Villarem, Artaudem, Brechtem... a láskou k filmu. Filmové postupy mu byly velmi blízké. Jako autora ho proslavili právě Tři mušketýři, ve kterých jich hojně používal. Zároveň však divadelní adaptací románu vzdával hold obětavé a vynalézavé herecké tvořivosti, realizované doslova na koleně, bez scénografických vymyšleností, bez vydumaných efektů. Byl také herec, divadelní i filmový. Ve své dramatizaci Mušketýrů hrál DArtagnana.

Ohlas Planchonových Mušketýrů dozněl až k nám a režisér Jaroslav Dudek se rozhodl jeho inscenaci doslova rekonstruovat v tehdejším libeňském divadle. S. K. Neumanna. Inscenaci viděl a přivezl ji do Čech na magnetofonovém záznamu. Měl k tomu pochopitelně svolení Rogera Planchona, ale zároveň i skromné vyslovení nedůvěry ve vlastní dílo a v možnost přenést hru za hranice specificky francouzských reálií. Ale úspěch u Neumannů byl tak veliký, že o text brzy projevila zájem skoro všechna česká divadla, přestože v té době musela žádat o svolení nejen autora, ale i „kompetentní“ úřady – dokladem je douška na poslední straně textu, dochovaného v libeňském divadle.

Našeho – rovněž libeňského – režiséra Petra Kracika přilákal k této skoro půl století staré dramatizaci právě ten lehký nános prachu, který bylo třeba setřít a hledat pod ním Planchonem vzývané prazáklady divadelnosti. Kromě něj samozřejmě i nesporné dramatické kvality. Sevřít košatý Dumasův příběh do únosného času divadelní inscenace, zachovat to nejlepší z autorovy fantazie a fabulační schopnosti a převést jeho epično do jevištních prostředků je úkol hodný skutečného divadelního mistra. Stejné jako zaujmout vhodný postoj k romantice, tolik vzdálené naší moderní (a dnes už vlastně postmoderní) realitě. Bylo by jednoduché a trochu laciné ji pouze parodovat. Planchon vzdává hold všemu opravdovému, tedy i romantice pro nás už nepravděpodobné. Jenom jí nastavuje našemu úhlu pohledu, rovněž opravdovému, ale trochu věcnějšímu, praktičtějšímu, takže jí můžeme porozumět a může nás nadále okouzlovat.

Jana Pithartová, z divadelního programu



Petr Kracik na poradě s vedením VČD (v pozdadí ředitel P. Dohnal) před zahájením zkoušek inscenace Tři mušketýři
foto archiv VČD

CHRONOLOGIE NASTUDOVÁNÍ INSCENACE TŘI MUŠKETÝŘI

Začátek zkoušení: 13. dubna 2004 – dle individuální dohody
Premiéra
: 13. června 2004 na Kunětické hoře

Středa 19. 5. 2004
Ve 13.15 se na jevišti fotografují herci na plakát k inscenaci Tři mušketýři, foto Michal Klíma.

Pondělí 24. 5. 2004
VČD nehraje. Na Kunětické hoře se celý den koná technická zkouška připravované inscenace Tři mušketýři.

Pondělí 7. 6. 2004
Od 9.00 do 14.00 hodin probíhá na Kunětické hoře první hlavní zkouška před blížící se premiérou hry Tři mušketýři v režii hostujícího Petra Kracika.

Úterý 8. 6. 2004
Po dopolední generální zkoušce Tří mušketýrů na Kunětické hoře zde od 20.00 hodin pokračuje technická zkouška nasvícení scény.

Středa 9. 6. 2004
Před večerní generálkou se v 15.00 hodin v divadelní zkušebně koná tisková konference k zmiňované premiéře Tří mušketýrů.


Na fotografii ze zkoušky je vlevo hostující Vladimír Čech v roli Jeho
Eminence kardinála vévody Richelieu a vpravo Jan Hyhlík v roli Průvodce románem

foto Michal Klíma

Čtvrtek 10. 6. 2004
Od 18.00 hodin se na Kunětické hoře koná II. generální zkouška Tří mušketýrů, kterou bude natáčet ČT do pořadu Divadlo žije!

Pátek 11. 6. 2004
V 10.00 hodin můžete na nádvoří hradu Kunětická hora vidět veřejnou generální zkoušku před premiérou Dumasových Tří mušketýrů v režii hostujícího Petra Kracika.

Neděle 13. 6. 2004
Na nádvoří hradu Kunětická hora Vás v 15.00 hodin čeká předpremiéra a od 20.00 hodin pak premiéra Dumasových Tří mušketýrů v režii ředitele Divadla pod Palmovkou Petra Kracika. V rolích mušketýrů uvidíte Pavla Doucka, Tomáše Kolomazníka, Pavla Novotného a Alexandra Postlera, dále hrají Vladimír Čech  j. h., Lucie Štěpánková, Jindra Janoušková a další.

Pondělí 14. 6. 2004
Na Kunětickou horu Vás na 20.00 hodinu zveme na II. premiéru světoznámých Tří mušketýrů v režii Petra Kracika j. h.

Radek Smetana



 Copyright © 2000-2020, VČD Pardubice.  Všechna práva vyhrazena.
 Východočeské divadlo Pardubice, U Divadla 50, 531 62 Pardubice, tel: 466 616 411
 e-mail: vcd@vcd.cz  •  další kontakty  •  správce webu

 Obchodní oddělení, vstupenky, předplatné - tel. 466 616 432, večerní pokladna - 466 616 430, e-mail: obchod@vcd.cz

 
FERMANLOGIN