Vlastimil Šmída, Jiří Josek – TRACYHO TYGR

Premiéra 31. března a 1. dubna 2001 – derniéra 25. října 2002

Jazzový muzikál na motivy stejnojmenné novely Williama Saroyana

První původní český jazzový muzikál na motivy stejnojmenné novely podivuhodného Američana Williama Saroyana, která je již několik desetiletí kultovní knížkou mladé generace.

Velký příběh Tracyho a Laury, kteří se šťastně našli a vzápětí pro pouhou malichernost jeden druhého zase ztratili. Laura se provdá a Tracy se protlouká životem sám. Po letech se vrátí na místo jejich prvního setkání hledat to, co mu v životě schází... Příběh se odehrává v anonymně přelidněném, neurotizovaném New Yorku, jenž je v autorově pojetí mistrným obrazem současného pragmatického a duševně nepříliš zdravého světa, který se k citlivým duším chová nelaskavě a v němž se jen těžko hledá cesta k porozumění.

Hudbu složil: Vlastimil Šmída
Libreto a texty písní: Jiří Josek
Režie: Jiří Seydler
Hrají: Milan Němec, Kristina Jelínková, František Uhlík j. h., Dagmar Novotná, Jan Pilař, Stanislav Zindulka, Václav Dušek, Petr Hübner, Lída Vlášková, Petr Skála j. h., Radek Žák, Martin Mejzlík, Martin Hrubý, Jindra Janoušková, Jan Pilař

JIŘÍ JOSEK A JEHO TRACYHO TYGR

Jiří Josek se narodil 31. března 1950 v Brně. Je povoláním překladatel z angličtiny, přednáší teorii překladu na filosofické fakultě University Karlovy v Praze, ve vlastním nakladatelství ROMEO vydává dvojjazyčná vydání skvostů světové literatury. Jeho profesionální aktivity ho často odvanou i do anglofonního zámoří.

Překládá prózu (J. Kerouac, E. L. Doctorow, J. Cary, O. Henry…) i poezii (W.Shakespeare, G. G. Byron, L. Ferlinghetti, A. Ginsberg, The Beatles…), a především divadelní hry. Je naším předním překladatelem Shakespeara – v loňské sezóně uvedlo Divadlo Petra Bezruče Hamleta v Joskově překladu a také v jeho režii – ale vyhledává pro česká jeviště i čerstvé novinky světové dramatiky, jakými byly v posledních letech třeba Hra o manželství Edwarda Albeeho nebo Zabiják Joe Tracyho Lettse, který měl českou premiéru v Činoherním klubu a krátce na to ho uvedlo Divadlo Petra Bezruče. Díky jeho překladům se dočkaly české verze slavné muzikály Funny Girl, West Side Story a Hair. Z rozsáhlého díla Williama Saroyana přeložil pozoruhodnou divadelní hru Divadlo Svět a poetickou novelu Tracyho tygr.

Malý literární zázrak v podobě útlé knížky s názvem Tracyho tygr objevil Jiří Josek už za studií a propadl jeho kouzlu tak, jak se to stane asi každému mladému člověku, který si Tracyho tygra přečte. Na rozdíl od všech ostatních četl Jiří Josek Saroyanovu novelu v originále, v době, kdy ještě nebyla přeložena do češtiny. Díky jeho překladu se v roce 1980 objevil Tracyho tygr s originálními ilustracemi Jiřího Šalamouna v českých knihkupectvích a v krátké době se stal literárním hitem mladé generace.

Od té doby uvedlo již několik českých divadel oblíbený příběh Thomase Tracyho a jeho tygra v jevištní podobě, navzdory Saroyanovu zákazu veškerých adaptací jeho díla. Jiří Josek jako renomovaný překladatel a navíc zkušený divadelník se stal prostřednictvím agentury zastupující W. Saroyana v zahraničí jediným oficiálním držitelem práva napsat na motivy Tracyho tygra muzikálové libreto. Jeho letitá divadelní zkušenost a hluboké porozumění autorovi přinesly ojedinělý dramatický tvar, který Saroyanovu originálu nezůstává nic dlužen. Text muzikálu psal Josek za pobytu v USA v roce 1995 a souběžně s ním vznikala i původní hudba, která navazovala na populární hudbu 60. let.

SAROYANOVI TYGŘI

...William Saroyan čas od času pustí do svých knížek tygry, ale ti se tam nechovají, jak by měli, a projevují sklon k výstřednostem a výtržnostem všeho druhu. Saroyanův tygr se zkrátka obyčejně chová neobyčejně. Ani Tracyho tygr není v tomto ohledu výjimečný, což znamená, že je v kterémkoli jiném ohledu zcela výjimečný. Jeho chování v knize je na pováženou a mnohdy hraničí se skandálem. Předně to není tygr, ale černý panter. Kterýkoli jiný černý panter v kterékoli jiné knize kteréhokoli jiného autora by pravděpodobně zůstal černým panterem. Saroyanův černý panter se docela klidně a bez rozpaků stane tygrem...

V novelce Tracyho tygr (Tracy´s Tiger, 1951) je vlastně tygrů několik. Tracyho tygr je černý panter, který uteče z cirkusu. Tracyho tygr je láska. Tracyho tygr je sen, touha a radost. Tracyho tygr je Laura Luthyová. Tracyho tygr je alkoholický nápoj za pětadvacet centů. Tracyho tygr je nafukovací hračka pro děti. Tracyho tygr je senzace v novinách... Tracyho tygr je zkrátka všechno možné, nejvíc ze všeho je však něčím uvnitř Tracyho.

Tohoto tygra, nejdůležitějšího tygra v celé knížce, má vlastně na svědomí William Blake. William Blake ovšem nemohl tušit, když psal svou krásnou báseň o tygrovi, o onom tygrovi, jenž se stal pro celé čtenářské generace ztělesněním životní energie, že jeho tygr oživne a vleze si do tříletého Thomase Tracyho z Fresna, stát Kalifornie… Stačilo skutečně málo k tomu, aby život Thomase Tracyho plynul klidně a pokojně, bez vzruchu, strázní a nezáviděníhodných šlamastik. Stačilo například, aby nikdy o žádném Blakeovi a jeho básni neslyšel. Přečteme-li si Saroyanův příběh jako příběh mravoličný a zamyslíme-li se nad tím, jaké výhody má ten, kdo nemá tygra, vyplyne nám z knížky několik ponaučení, jak se vyvarovat potížím: Předně nenaslouchejme ve třech letech básni Williama Blakea Tygr...

Thomas Tracy a snad všechny postavy Williama Saroyana tygra mají, protože v sobě nosí mládí… Typický saroyanovský hrdina je chlapec či mladík, který se ocitá v nesnázích, protože něco stále hledá...

Thomas Tracy v závěru nalezne Lauru Luthyovou a jeho tygr, jakkoli je zubožený a zbitý, nakonec nezemře. A přece na konci příběhu záhadně zmizí. Ne nadarmo ho policista Huzinga hledá na obraze v místnosti, do níž Tracyho tygr vešel, aniž z ní kdy vyšel. Neboť Tracyho tygr nezmizel docela. Stal se obrázkem. Anebo se stal znovu básní. Tou básní, z níž se zrodil. Zalezl zpátky do malého doupěte, které mu postavil William Blake, klidně tam dřímá a čeká, až si ho zase někdo někdy přečte. 

Z doslovu Martina Hilského k prvnímu českému vydání Tracyho tygra

William Blake – TYGR

Tygře, tygře planoucí
lesem černým za noci,
čí ruka nesmrtelná
stvořila krásu tak děsivou? 

Kde oheň tvých očí plál?
U nebe či v jícnu skal?
Kdo na křídlech dal se v let
a trouf si pro něj doletět?

Čípak um a čí síla
srdce tvé oživila?
A když to srdce začlo bít,
kdo nebál se je uchopit?

Kdo do pece tvůj mozek dal?
A kladivem tě vykoval?
Na kovadlinu když tě nes,
kdo nepocítil hrůzný děs?

Když hvězdy seslaly houf střel, ¨
pláč deště vesmír pozastřel,
zda usmál se nad dílem svým?
Beránka tvůrce – byl tvůrcem tvým?

Tygře, tygře planoucí
lesem černým za nocí,
čí ruka nesmrtelná
tvou hrůznou krásu stvořila?