Pardubická architektura Plečnikova žáka

Kvalitní moderní architekturu můžeme najít nejen ve známých centrech – Praze, Brně, Hradci Králové nebo Zlíně. O tom svědčí také nedávno vydaná monografie Plečnikova žáka Karla Řepy (1895-1963), který působil na Pardubicku.

Po studiích na pražské UMPRUM odešel Karel Řepa za svým pedagogem do Lublaně, pak krátce pracoval u architekta Krásného v Praze (z této doby pochází „plečnikovská“ ozdobná mříž Michnova paláce na Újezdě). Poté se usadil v Pardubicích, kde projektoval rodinné domy, obchodní a administrativní paláce.

Na přelomu 20. a 30. let se Řepa stal hlavním architektem velkoryse pojaté Výstavy tělesné výchovy a sportu, v jejímž rámci bylo postaveno muzeum, moderní stadion a řada funkcionalistických pavilonů výborné úrovně, často publikovaných v zahraničí. Řepová tvorba prošla zajímavým vývojem od plečnikovského klasicismu k avantgardě (zřejmý je zejména vliv Jiřího Krohy) a ve druhé polovině 30. let
k dynamickým formám, kde velkou roli hraje také barva (projekt kina Jas). Válečná léta znamenala zklidnění a drobné práce znovu rezonují odkaz Plečnikův.

Těsně po válce měl architekt Řepa ještě jednu výjimečnou příležitost k velké zakázce – spolu s Karlem Kalvodou a Josefem Dandou projektovali v letech 1947-48 areál pardubického nádraží, jeden z posledních příkladů avantgardní architektury u nás, paradoxně dokončovaný až v stalinské éře, nicméně nepoznamenány pokleslou dekorací ve stylu tzv. sorely. Ještě v polovině 50. let Řepa koresponduje s Plečnikem a otevřeně mu píše o zdejší neblahé situaci.

Knihu Karel Řepa – Pardubický architekt ve věku nejistot, vydalo nakladatelství Helios. Podrobný text je dílem Pavla Panocha, autorem velmi kvalitních barevných fotografií je Štěpán Bartoš. Nechybí ani reprodukce původních snímků a plánů, soupis staveb a krátká vzpomínka na otce z pera arch. Miroslava Řepy. Práce je velmi pečlivě připravena a podává ucelený obraz o životě a díle neprávem opomíjené osobnosti naší moderní architektury.

Zdeněk Lukeš, 27. 1. 2004, kulturní rubrika Lidových noviny