VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

Nejen o fotbale s Martinem Mňahončákem Co je na tom pravdy? Konec tajemství o Martinu Mňahončákovi

klikněte pro větší obrázek
foto Petr Moško
 

z inscenace
ROMANCE PRO KŘÍDLOVKU
foto Michal Klíma
 

z inscenace ZA KOLIK
foto Michal Klíma
 

 

S Martinem Mňahončákem nejen o divadle

Mladého slovenského herce Martina Mňahončáka si pravidelní návštěvníci našeho divadla jistě pamatují z inscenací Za kolik a Romance pro křídlovku, ve kterých v minulé divadelní sezóně hostoval. Avšak od letošní sezóny už Martin „hraje za naše barvy“.

Martine, v našem divadle se už rok pohybuješ. Jak se Ti u nás líbí?
Jsem tu spokojený, v Pardubicích se mi líbí, jsou tady super lidi a město je taky celkem fajn. Zatím nemám až tak moc práce, ale to se časem určitě změní...

Co Tě na pardubických prknech v nejbližší době čeká?
Před časem jsem „naskočil“ do Tří mušketýrů a mé nejbližší zkoušení bude v muzikálu MY FAIR LADY. Do toho bych měl zkoušet ještě jednu věc v Olomouci, ale o tom zatím jenom tolik.

Vraťme se ale na začátek. Odkud pocházíš? Bylo herectví vždycky Tvým snem a co Tě vlastně k němu přivedlo?
Pocházím z východního Slovenska z krásné vesničky Zborov, okres Bardejov. O mém začátku s herectvím jsem už několikrát mluvil. Nebyl to můj sen ani nic podobného, toužil jsem po něčem úplně jiném. Byla to pouhá sázka se spolužákem, ale do teďka jsem mu za to velmi vděčný. Byl to asi můj nejlepší krok v živote. Divadlo je pro mně nejvíc.

A po čem jsi tedy toužil?
Nejdřív jsem chtěl být policistou, pak strojním inženýrem. Dělal jsem stavařinu, dokonce jsem byl i mistrem na stavbě. Bylo toho hodně.

Jak začínala Tvá herecká kariéra?
Moje „kariéra“ začala až studiem na vysoké škole v Bratislavě. Před tím jsem neměl žádné zkušenosti s „uměním“.

Do Pardubic jsi přišel z Moravského divadla Olomouc. Proč jsi se rozhodl pro odchod z tamního divadla?
Bylo to podmíněné tím, že jsem si už při nástupu do Olomouce řekl, že tam „zakotvím“ jen na rok, ale nakonec jsem tam hrál tři sezóny. Podle mého názoru by se v prvním angažmá nemělo zůstávat až do důchodu.

Hostuješ pořád ještě i na Slovensku?
Na Slovensku už divadlo nehraju. Dříve jsem hostoval v SND, Městském divadle v Bratislavě, ve Studiu L + S a založili jsme i vlastní divadlo – Túlavé divadlo.

Vím, že jsi hodně vytížený i mimo divadlo. Můžeš čtenářům přiblížit své aktivity v televizi, u filmu?
Nejvíce jsem mimo divadlo pracoval v dabingu a v rozhlase, ale spolupracoval jsem i se Slovenskou televizí a jinými, soukromými společnostmi. Naposledy jsem natočil jeden seriál s STV, jmenoval se Rodinné tajomstvá a teď v létě jsem spolupracoval na seriálu Kriminálne príbehy, kde jsem hrál masového vraha.

Co Ti víc vyhovuje – film nebo divadlo?
To se nedá posoudit, jak film tak divadlo mají svoje a je v tom dost velký rozdíl. V divadle je to o síle okamžiku o „pravdě na celý večer“, kdežto u filmu je to o stoprocentní soustředěnosti v jediném okamžiku. Nedá se říct, co mi víc vyhovuje, obojí je krásný.

A jaké máš záliby, koníčky? Jak trávíš volný čas?
Volný čas, když je, trávím jako každý jiný člověk. Mám rád sporty všeho druhu, přírodu, miluju léto a vodu, rád čtu knížky a chodím do kina – a v neposlední řadě i do divadla.

Nedávno skončily prázdniny, jak jsi je prožil?
Toto léto jsem konečně navštívil bratra v irském Dublinu. Je to nádherné a velmi zajímavé město. Strávil jsem tam dva týdny a pořád se bylo na co koukat. Bohužel jsem tam nezhlédl žádné představení, ale nevadí, viděl jsem alespoň pár pouličních umělců, kteří byli výborní. Během prázdnin jsme se snažil hlavně odpočívat, ale taky jsem trochu pracoval na již zmiňovaných Kriminálních příbězích.

Divačky bude jistě zajímat, jestli jsi zadaný. Prozradíš něco ze svého soukromí?
Soukromí je posvátná věc, prozradím jenom to, že v mém srdci někdo je.

Když se vrátíme zpět k divadlu, jaké jsou Tvé ambice do budoucna? Stále se posouváš na západ, blíž k Praze. Nelákala by Tě práce v centru českého divadelního života?
To zatím nevím, zrovna jsem nastoupil sem do Pardubic a to je zatím pro mě to nejdůležitější. Co bude dál, to se uvidí...

Co pro Tebe vlastně divadlo znamená? Mohl bys bez něj žít?
Žít bez divadla bych asi mohl, není to přece životně důležité jako dýchaní nebo příjem potravy, ale určitě by to bylo velmi těžké. Divadlo mám ze všeho nejraději a jsem rád, že ho můžu dělat!

Díky za rozhovor a v novém angažmá ZLOM VAZ!

Radek Smetana
Radek Smetana, Divadelní zpravodaj 10/06