David Williamson – ZA KOLIK

Předávací porada: 23.6. 2005 ve 12:30
Zahajovací zkouška: 2. 9. 2005
Technická zkouška: 10.10. 2005
Premiéra: 22. a 23. října 2005
Derniéra: 18. ledna 2006

Pravděpodobně nejoblíbenější australská hra všech dob se znovu a znovu nasazuje na repertoár tamních divadel. Stala se jakýmsi „rodinným stříbrem“ našich protinožců a úspěšně obletěla svět.
Hra odehrávající se „za zavřenými dveřmi“, během zákulisních vyjednávání ve vedení úspěšného australského fotbalového klubu, k nám přichází v době, kdy i naši veřejnost šokují informace o zákulisí vrcholového sportu. V době, kdy i my se ptáme, co je ještě sport a co už tvrdá politika a špinavý byznys.
Williamson si však toto téma bere jako záminku, aby nám mohl ukázat své postavy v obrovském tlaku, v mezních situacích, kdy se jim hroutí kariéry a životy, a jsou přinuceny si spolu s námi klást ještě daleko závažnější otázky po smyslu lidského života, ceně a potřebnosti nadšení, oddanosti věci a lidského usilování. A jestli má nejenom ve sportu, ale i v životě místo poctivost, naděje a opravdové přátelství.
A pak to hlavní: Za kolik je hrou, kde se i ženy dozvědí o zájmech svých mužů víc, než kdy předpokládaly.

Překlad: Martin Fahrner
Dramaturgie: Johana Kudláčková j.h.
Scéna: Ivo Žídek j.h.
Kostýmy: Kristina Novotná j.h.
Hudba: Ondřej Brousek
Odborná spolupráce: Jaromír Bosák

Režie: Lída Engelová j.h.

Osoby a obsazení:
     Gerry – Milan Němec
     Ted – Jiří Kalužný
     Laurie – Martin Mejzlík
     Danny – Martin Mňahončák j. h.
     Jock – Zdeněk Rumpík
     Geoff – Josef Pejchal

S Lídou Engelovou před premiérou Za kolik

Lído, jako režisérku Tě v Pardubicích představovat nemusím, diváci si Tě snad pamatují z inscenací Sylvie, Ten, kdo utře nos a Oddací list, které se těšily dlouhému „životu“ a návštěvnosti. Teď ale zkoušíme hru ze sportovního prostředí a já tuším, že jsi kdysi provozovala na velmi slušné úrovni nějaký sport. Co to bylo?
Hrála jsem skoro sedm let basketbal za Spartu Praha. Jednou jsme dokonce byly mistryněmi republiky v dorostenkách.

Hra, kterou u nás právě zkoušíš, řeší mimo jiné problém toho, jestli je vůbec ještě možné a zda je potřeba na hřišti, ale i ve sportovním zákulisí hrát fér. Co si Ty o tom myslíš?
Naši trenéři nás k fair play ve hře i v životě vedli tak důsledně, že se dodneška divím, proč se s touto samozřejmostí setkávám spíš výjimečně. Myslím, že bez férového chování se nám všem žije těžko.

Je téma fér jednání jediným důvodem, proč sis hru Za kolik vybrala? S tím souvisí ještě jedna věc. Já si myslím, že i když se Za kolik odehrává v prostředí fotbalu, je to vlastně taková metafora, mohla by se podle mne odehrávat zrovna tak dobře ve sborovně základní školy, ve vedení nějakého podniku… Souhlasíš se mnou?
Za kolik je především báječně napsaná hra se spoustou humorných situací. S názorem, obsaženým ve druhé půli otázky, souhlasím bezvýhradně. Ještě bych možná přidala zákulisí jakéhokoliv prostředí, kde se pracuje v týmu, včetně divadla a naší politické scény.

Ty sis ale nevybrala jen hru, Ty sis s sebou přivedla i dlouholetou spolupracovnici, dramaturgyni Johanu Kudláčkovou. Mohla bys ji našim čtenářům nějak představit? Pěstovala také nějaký sport?
S Johanou spolupracuju od začátku své režisérské kariéry. Ta kdysi začala v Plzni. Na společných projektech jsme se pak scházely, i když já byla v angažmá v Ostravě či v Městských divadlech pražských, a Johana léta v činohře Národního divadla. Teď jsme obě na volné noze, a jak vidno, nad zajímavou prací se rády potkáváme dál. Co se týče sportu, myslím, že Johana „chodí“ na lyžích, plave a zabývá se jógou. Ale hlavně bydlí v Praze na Letné, takže se pasivně zabývá i fotbalem.

Jaký máš vztah k autorovi Za kolik?
Jméno Davida Williamsona znám z Londýna. Před dvěma lety jsem tam viděla inscenaci hry Urvi to! se zpěvačkou Madonnou v hlavní roli. Urvi to! je skandální, satirická komedie, kterou jsme loni uvedli v Plzni. Hraje se dosud. Pak mě Williamsonova agentura upozornila na hru Za kolik. S nadšením jsem po ní sáhla nejen proto, že s ní budeme mít v Pardubicích českou premiéru, ale i proto, že na českém jevišti znovu představíme nejvěhlasnějšího žijícího australského dramatika. A pak to hlavní: Za kolik je hrou, kde se i ženy dozvědí o zájmech svých mužů víc, než kdy očekávaly.

Děkuji Ti za rozhovor a k premiéře přeji divadelní „ZLOM VAZ“!

Martin Fahrner, Divadelní zpravodaj 10/05