VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

fotogalerie  premiéra  před premiérou

 
 
 
 
 

foto Radovan Šťastný

 

Isaac Bashevis Singer, Agnieszka Osiecka – VLCI

4. premiéra 94. sezóny – 24. ledna 2004, Komorní scéna Anežky české
Derniéra: 27. května 2005

Drama na motivy románu I. B. Singera Nepřátelé: příběh lásky (Enemies, A Love Story). Strhující příběh jednoho muže a tří žen, jejichž životy svedl dohromady holocaust.

Polský Žid, spisovatel Herman, přečkal válku ukrytý v seně. Jeho ženu a děti odvlekli do koncentračního tábora a víc o nich neslyšel. Ve snaze ztlumit v sobě běsnící minulost a najít cestu pro zbytek života se po válce znovu oženil se služkou, díky níž přežil roky války, a přesídlil s ní do New Yorku. Ani za oceánem však nemůže zapomenout, kým je, a marně utíká sám před sebou. Zoufalství překonává s milenkou, vášnivou a temperamentní Židovkou, kterou stihl podobný osud jako jeho. Zatímco Herman, štvaný svým vnitřním nepokojem, střídavě prchá od pokorné manželky k nezkrotné milence a od ní zase domů a nikde nenachází vnitřní klid, objeví se v New Yorku bytost, kterou už dávno oplakal...

Autorka patří k nejvýraznějším osobnostem současné polské dramatiky, hra Vlci se dočkala uznání na řadě mezinárodních festivalů. Českou premiéru Vlků uvedlo roku 2000 Divadlo Petra Bezruče v Ostravě v režji režiséra a hudebníka André-Hübnera Ochodla, zakladatele a ředitele Divadla Atelier. Naše inscenace je druhým českým uvedením této hry.

Režie: Jiří Seydler
Překlad: Irena Lexová
Hudba: Zygmunt Konieczny
Hudba písní: Zygmunt Konieczny, Jiří Šlupka Svěrák, Sholom Secunda
České texty písní: Jiří Šlupka Svěrák, Irena Lexová
Výprava: Dana Hávová j. h.
Autorská a interpretační hudební spolupráce: Jiří Šlupka Svěrák
Dramaturgie: Jana Pithartová

Hrají: Jiří Kalužný (Herman Broder), Jindra Janoušková (Máša), Kristina Jelínková (Jadwiga) a Lída Vlášková (Tamara)
Hlasy: Zdeněk Rumpík (rabi Lampert) a Martin Mejzlík (Leon Torschiner)

» Agnieszka Osiecka
» Isaac Bashevis Singer


ŽIDOVSTVÍ I. B. SINGERA

Pohlavní orgány, pro něž mají různí vykukově tolik ošklivých jmen, vyjadřují duši člověka. Jsou ze své podstaty morální, duchovní, určené k lásce, oddanosti a rozmnožováni. Kabala nazývá pohlavní orgány znamením svatého Božího slibu. Jsou to symboly boží smlouvy s člověkem, obraz Boha.

Četl jsem dějiny filosofie, a třebaže nejsem žádný filosof, chápu, jak pošetilé, slaboduché a nepřesvědčivé jsou všechny jejich teorie. Celá moderní filosofie má vlastně jediné téma: nic nevíme a nic vědět ani nemůžeme. Náš omezený mozek neumí pochopit ani věčnost, nekonečno, ale ani podstatu věcí, které vidíme a jichž se dotýkáme. Kam ale takové názory vedou? Taková etika nestojí za zlámanou grešli a nikoho k ničemu nezavazuje. Ve všech těch filosofiích se můžete docela dobře vyznat, a přesto být nacistou nebo příslušníkem KGB.

Často mi vyčítají: „Nemusíš být svatější než světci. Nesmíš litovat zvířata víc, než to činí Všemohoucí.“ Někteří mě odsuzují, že nejím o sabatu maso ani ryby. Já jim pokaždé povídám: „Jestli za to, že nejím maso, skončím v pekle, s radostí takový trest přijmu. Jsem naprosto přesvědčený, že dokud budou lidi prolévat krev Božích stvoření, nebude na zemi pokoj. Od prolití zvířecí krve k prolití krve lidské je jen nepatrný krůček.“
Vzal jsem si traktát Beca a pokusil jsem se studovat. Bylo mi jasné, jak je bezvýznamné zabývat se pojednáním o vejci, které snesla slepice ve svátek. Může se takové vejce sníst, nebo ne? Šamajova škola tvrdí ano, Hilelův dům vzdělanosti ne. Nemusím vám povídat, že všichni osvícenci a všichni nepřátelé Talmudu používají tento traktát jako příklad toho, jak daleko je Talmud vzdáleny světu, jak málo má společného s logikou, se životem, se společenskými problémy a tak dále, a tak podobně.

„Modla“, jíž chci sloužit, je modlou života a věrnosti. Nevyžaduje žádné oběti. Není to Moloch. Vyžaduje jediné: že si nevybudujeme vlastní štěstí na neštěstí druhých.
Byl jsem připravený stát se dokonce i tehdy, je-li Tóra výplodem fantazie a neexistuje-li žádný Bůh.

Víru není jednoduché získat. Ještě dlouho poté, co jsem se stal Židem s plnovousem a pejzy, postrádal jsem víru. Ale víra ve mně postupně rostla. Napřed musí dojít k činům. Dávno před tím, než se dítě dozví, že má nějaký žaludek, chce jíst. Dávno před tím, než dosáhnete dokonalé víry, musíte se chovat židovským způsobem. Židovství k víře vede. Já dnes vím, že Bůh existuje. Věřím v jeho Prozřetelnost. Kdykoli mám trápení, nebo onemocní-li mé dítě, modlím se k Všemohoucímu.

Občas mi Nečistý našeptává: „Co se stane, Josefe Shapiro, jestli zemřeš a žádný posmrtný život nenastane? Zbude z tebe jen slepá a němá hromada prachu, kámen, hrudka bláta.“
Vyslechnu ho až do konce a odpovídám: „Moje smrtelnost nedokazuje, že Bůh je mrtvý a že svět je nějaká fyzikální či chemická náhoda. Ve veškerém stvoření vidím vědomý plán a účel, v člověku i zvířatech, stejně jako v neživých předmětech. Boží milosrdenství je často skryté, ale Jeho ničím neohraničenou moudrost vidí každý, i když Mu říkají příroda, substance, absolutní horizont nebo jakýmkoli jiným jménem. Věřím v Boha, Jeho Prozřetelnost a ve svobodnou vůli člověka. Přijal jsem Tóru a její komentáře, protože jsem si jistý, že žádná lepší volba neexistuje. A tato víra ve mně neustále roste.“

úryvky z knihy Kajícník přeložil Ladislav Šenkyřík
z divadelního programu inscenace VLCI


CHRONOLOGIE NASTUDOVÁNÍ INSCENACE VLCI

Úterý 18. 11. 2003
V 10.00 hodin dopoledne se v krejčovně koná předávací porada kostýmů Dany Hávové k připravované inscenaci Vlci, kterou bude režírovat Jiří Seydler.

Středa 26. 11. 2003
Od 9.00 hodin se ve zkušebně divadla koná zahajovací zkouška (první čtené zkoušky) na inscenaci Vlci v režii Jiřího Seydlera

Pondělí 12. 1. 2004
Od brzkých ranních hodin se na Komorní scéně Anežky České koná technická zkouška k připravované inscenaci Vlci. Technika poprvé postavila scénu, kterou pak režisér Jiří Seydler s výtvarnicí Danou Hávovou nasvěcovali. Od 18.00 do 22.00 hodin poprvé ve scéně zkoušeli i herci.

Středa 14. 1. 2004
V 15.30 se ve foyer koná tisková konference k premiérám inscenací Romeo a Julie a Vlci.

Úterý 20. 1. 2004
Na Komorní scéně Anežky České se od 9.00 hodin koná první hlavní zkouška inscenace Vlci pod vedením režiséra Jiřího Seydlera.

Pátek 23. 1. 2004
Komorní scéna Anežky České uvádí od 10.00 hodin veřejnou generálku před premiérou inscenace Vlci v režii Jiřího Seydlera.

Sobota 24. 1. 2004
Na 19.00 hodinu Vás Komorní scéna Anežky České zve na premiéru inscenace A. Osiecké Vlci – jedná se o dramatizaci románu I. B. Singera Nepřátelé: příběh lásky. Ve strhujícím příběhu jednoho muže a tří žen, jejichž životy svedl dohromady holocaust hrají Jiří Kalužný, Jindra Janoušková, Kristina Jelínková a Lída Vlášková. Režie Jiří Seydler.

Radek Smetana



 Copyright © 2000-2024, VČD Pardubice.  Všechna práva vyhrazena.
 Východočeské divadlo Pardubice, U Divadla 50, 531 62 Pardubice, tel: 466 616 411
 e-mail: vcd@vcd.cz  •  další kontakty  •  správce webu

 Obchodní oddělení, vstupenky, předplatné - tel. 466 616 432, večerní pokladna - 466 616 430, e-mail: obchod@vcd.cz

 
FERMANLOGIN