VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

Úvodní stránka Festivalu
Festivalové novi(n)ky »1 »2 »3 »4 »5 »6 »7

GRAND FESTIVAL SMÍCHU 2003
1. až 9. února 2003

FESTIVALOVÉ NOVI(N)KY – 7

Festivalové novin(k)y připravují Radek Smetana a Jana Uherová.
Fotografuje Michal Klíma.

Zítra se zasmějete…

Nemějte nám za zlé, když Vám řekneme – dost! GRAND Festival smíchu byl skvělý, zábavný, ale všechno má svůj konec. Takže smát se můžete, určitě se smějte, ale teď už bez nás. Nemusíte se bát, dlouho Vás v tom nenecháme. Už v úterý se můžete ve VČD bavit s herci komedie Ten, kdo utře nos, kterou jste v rámci festivalu ocenili opravdu velkým potleskem (děkujeme!), v sobotu s protagonisty komedie Ještě jednou, profesore… A tak bychom mohli pokračovat. Naše divadlo má pro Vás připravenou spoustu legrace po celou sezónu.

 Jak jsem se ztratil aneb Malá vánoční povídka

Pokud se Vám s námi líbilo, tak netruchlete! Rok do dalšího festivalu smíchu uplyne jako voda. Takže – za rok na shledanou a těšíme se na Vás v únoru 2004.

Dnes se představí
Divadlo v Dlouhé Praha

Divadlo v Dlouhé je už dlouhou dobu zavřeno, protože jako jedno z mnoha divadel má tu smůlu, že leží příliš blízko řeky Vltavy. A v létě, jak je známo, byla některá divadla zaplavena, v případě tohoto divadla to platí doslova. Jeviště, hlediště, zkušebny, herecké šatny a všechno divadelní zázemí leží totiž v mnoha patrech suterénu. Fotografie nafukovacího člunu na balkóně divadla se často objevovala v tisku, který přinášel kuriózní záběry z letních záplav.
 

 
 Jak jsem se ztratil
aneb Malá vánoční povídka

Divadlo je však živý organismus, který je schopen, na jistý čas, zvyknout si na jiný režim. Ten režim spočívá v bohaté zájezdové činnosti souboru a aktivním budovatelském úsilí vedení divadla, investora a architekta.

Po několika měsících, kdy v divadle probíhaly jen destrukční, očišťovací a přípravné práce, se konečně začínají objevovat první nové zdi, elektroinstalace a další prvky. Nejviditelnější novinkou je reprezentativní pokladna v pasáži divadla. V pokladně si kromě zakoupení vstupenek na představení můžou zákazníci i posedět a přečíst propagační materiály o divadle.

V rámci příprav inscenace Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou se soubor v čele s režisérkou Hanou Burešovou vypravil na studijní cestu vlakem do stanice Chlumec nad Cidlinou a Velký Osek. Kromě prohlídky nádraží a nádražních restaurací zde absolvovali též návštěvu dopravní kanceláře s odborným výkladem, který hercům v mnohém pomůže při práci na textu Samuela Konniggratze zachycující jeden všední den na jedné běžné železniční stanici.

Francouzsko-čínská mise

zavítala na festival hned v pondělí. V pátek jsme se některých jejích členů zeptali na zážitky. Song Liling, diva pekinské opery, si posteskla, že kvůli své vytíženosti nemůže zhlédnout řadu představení, která by ji zajímala, ocenila herecký výkon Rudolfa Krátkého v Našich furiantech a zalitovala, že hostující soubory nezůstávají v Pardubicích přes noc… Že by touha po utužování mezinárodních vztahů? M.Toulon, francouzský velvyslanec v Číně, si pochvaloval přátelské setkání se souborem Buchty a Loutky a vysoce ocenil jejich uvolněné představení. Soudružka Čin, čínská revoluční aktivistka, rovněž vysoce ohodnotila představení Buchet a Loutek. Víc představení bohužel neviděla, neboť jí v našich atmosférických podmínkách onemocněla dcera. Francouzský diplomat René Gallimard byl těsně před naším setkáním povýšen na vicekonzula. Na náš diktafon vrhl jen odmítavý pohled. Marek X, Gallimardův osobní přítel, účetní firmy Renault, si stěžoval na všudypřítomnost novinářů, před kterými se člověk bojí promluvit. Zároveň navrhl laskavé řešení – dotovaný přísun alkoholu pro všechny zástupce medií. Teď jde jen o to, zda potřebný finanční obnos u firmy Renault získá.

Stalo se čestý den

Festiválek

 

Rozmarné léto

 

Jiří Lábus

foto Michal Klíma

Odpoledne v pět se v „Anežce“ konal v rámci festivalu takový malý Festiválek, kde se potkali mimové, klauni a improvizátoři. Finská babka s lahví v ruce v provedení Tomáše Kolomazníka přivítala Adama Halaše, který Festiválek připravuje a moderuje a už druhým rokem přiváží to nejlepší do Pardubic. Večer v sedm začalo v Městském divadle poslední soutěžní představení Rozmarné léto Divadelní společnosti Petra Bezruče z Ostravy. Petra Janečková s Alexandrem Postlerem přivítali na jevišti paní Lubu Skořepovou, která se role kmotry zhostila už potřetí. Jak řekla, pečlivě sleduje zdejší festivalové publikum a zdá se jí, že stále mládne. Smích, který léčí, taky omlazuje, a to se právě děje i s naším obecenstvem. Sama v zákulisí odhodila hůl, kterou nyní nosí, protože už tam působí ozdravující atmosféra.

Inscenace hostujících „Bezručů“ nabídla našemu publiku inteligentní humor, poetickou podívanou, krásnou češtinu, skvělé herecké výkony, dokonce i zpestření v podobě diváků na jevišti. „Starší“ odborná i studentská porota se na posledním rautu nezdržela dlouho, aby v neděli s čistou hlavou rozhodla, který soubor si odnese palmu vítězství a bude se chlubit titulem nositele „Komedie roku 2002“.

Jediným sobotním nesoutěžním kouskem byl Festiválek aneb Jsem spokojenej, který si podobně jako večerní představení Rozmarného léta vystačil bez dRadek Smetanatické komiky. Na komorní scéně se představilo deset pantomimických miniatur různých autorů, prostě výběr toho nejlepšího, co se na pražském Festiválku za léta urodilo. Jednotlivé etudky se lišily námětem i vtipem a každopádně rozšířily náš festival o další divadelní druh – pantomimu. Toto pásmo opět potvrdilo, že i v nesoutěžní části jsou uváděny zajímavé, byť menšinové projekty.

Mat

Mám rád české komedie
Rozhovor s Jiřím Lábusem

Jak se Vám líbilo hradišťské představení?
Moc jsem se bavil a příjemně odreagoval. Já jsem po deseti letech viděl operetu, a myslím si, že ten žánr do té pestré divadelní palety patří. Když je lidová zábava dělaná s vkusem, je to báječné a není to lehké.

Není Vám líto, jakožto pražskému komikovi, že je Vám festival víceméně uzavřen?
Já mám velikou radost, že se mohu podívat na soubory, které moc neznám, a jsem rád, když vidím, že tam jsou lidé velmi talentovaní a hrají divadlo s chutí a vím za jakých podmínek. Není to legrace a o to víc si toho vážím.

Jaký druh komedií máte osobně nejraději?
Já mám rád humor, například Divadla Járy Cimrmana a komedie Antonína Procházky. Při jeho hrách se velmi bavím. Mám rád původní české komedie a on je asi jediný autor, který takovéto hry dělá a to je velice záslužné.

Co byste popřál dalším ročníkům festivalu?
Aby bylo z čeho vybírat a aby se lidé bavili a aby se komedie líbily i odborné kritice.

fjz

Petra Janečková a Luba Skořepová

 

Luba Skořepová

foto Michal Klíma

Nejsem bylinkářka!
Rozhovor s Lubou Skořepovou

Co říkáte na ostravské představení Rozmarného léta?
Moc se mi líbí. Po pohybové stránce, i co se týče dekorací. Na velké scéně Východočeského divadla se bohužel trochu ztrácel Vančurův jemňounký intelektuální humor, který si divák může plně vychutnat v ostravském divadle. Tam se hraje na malém kruhovém jevišti, takže diváci mohou sledovat dění na scéně ze všech stran. Mohou se tak plně soustředit na Vančurův nádherný text, který já opravdu miluju.

Zahrála jste si Vy sama ve Vančurových hrách?
Hned když jsem ve dvaadvaceti přišla k divadlu, hrála jsem v jeho dramatu Učitel a žák v režii Jindřicha Honzla. Přestože jsme byli mladí a textu jsme příliš nerozuměli, byla to krásná práce.

Jaké komedie máte ráda?
Inteligentní. Bohužel jsem si v nich moc nezahrála. Čistě komediální role mě potkaly hlavně v první třetině kariéry.

V Molierově Lakomci jste si zahrála Harpagona. Máte (či měla jste) zálusk ještě na nějakou „pánskou“ roli?
Ano. Šaška ve Večeru tříkrálovém. A vůbec všechny Shakespearovy šašky, protože ty by mohla ženská klidně zahrát! A taky Prvního herce v Hamletovi.

Jste známá jako bylinkářka. Máte nějakou rostlinku, která vám zaručeně zlepší náladu?
Nejsem žádná bylinkářka, i když mě za ni všichni považují! Když slyším slovo bylinka, úplně se mi pění krev! Jsem hlavně zahradnice, bylinek znám dohromady asi deset. Daleko víc mě zajímá ovocnářství a zelenina.

-rku-


Úvodní stránka Festivalu
Festivalové novi(n)ky »1 »2 »3 »4 »5 »6 »7



 Copyright © 2000-2020, VČD Pardubice.  Všechna práva vyhrazena.
 Východočeské divadlo Pardubice, U Divadla 50, 531 62 Pardubice, tel: 466 616 411
 e-mail: vcd@vcd.cz  •  další kontakty  •  správce webu

 Obchodní oddělení, vstupenky, předplatné - tel. 466 616 432, večerní pokladna - 466 616 430, e-mail: obchod@vcd.cz

 
FERMANLOGIN